Latvalův triumf v krajině Pána Prstenů

Pořád nemůžu uvěřit, že jsem vyhrál Rally Nový Zéland. Je to pro mě skvělý výsledek. Tamější rychlostní zkoušky jsou opravdu nádherné a za volantem Fordu Focus WRC jsem se cítil naprosto v pohodě. Když jsem vstupoval do letošní sezóny, nepřemýšlel jsem o vítězstvích, a proto je pro mě tato výhra takový malý dárek.

Samozřejmě, že jsem vždycky doufal, že bych tady mohl někdy vyhrát. A zvláště s ohledem na to, že jsem zde v roce 2006 vyhrál kategorii PWRC a dojel osmý celkově. Nečekal jsem ale, že vítězství přijde v roce 2010.

Je to moje třetí vítězství v mistrovství světa WRC a zřejmě si jej cením ze všech nejvíce, protože se bojovalo až do posledních metrů a rozhodovalo se až na závěrečné třicetikilometrové erzetě. Tato rychlostní zkouška byla strašně těžká pro všechny čtyři jezdce, kteří ještě mohli pomýšlet na vítězství. A jsem si jistý, že všichni byli před startem legendární Whaanga Coast hodně nervózní.

V duchu jsem si řekl, že se zaměřím na to, abych zdárně dokončil to, co jsem získal během předchozích 370 ostrých kilometrů. Rozhodl jsem se, že nebudu nijak moc riskovat, protože mě v hlavě strašila dva roky stará vzpomínka, kdy jsem v této erzetě havaroval čtyři kilometry po startu a ztratil veškeré šance na dobrý výsledek. Nechtěl jsem, aby se mi něco podobného přihodilo i letos.

Takže jsem si říkal „dělej to samé co předtím a uvidíš, co se stane“. Tato taktika zafungovala dokonale a protože ostatní se nevyvarovali chyb, byl z toho rázem nečekaný triumf. Bylo to třetí nejtěsnější vítězství v historii a druhého Sebastiena Ogiera jsem porazil o pouhopouhých 2.4 vteřiny.

Samozřejmě, že nikdy nezapomenu na svoje premiérové vítězství ve Švédsku, protože vyhrát poprvé je něco neopakovatelného a speciálního. Loňské vítězství na Sardínii bylo rovněž velmi důležité, protože přišlo v pravý čas po těch obrovských zklamáních. Tento triumf je ovšem výjimečný v tom, že mu předcházela tuhá bitva.

Pro tým Ford to zároveň byla jubilejní 75. výhra „Modrého oválu“, čím jsme se stali nejúspěšnější značkou v historii WRC.

Vítězství bylo důležité i z hlediska dalšího vývoje letošní sezóny. Znovu jsme se dostali Citroenu na „dostřel“ a bodový rozdíl je teď pouhých pět bodů. A to je velká vzpruha pro každého z nás. Navíc jsem v celkovém pořadí šampionátu jezdců na druhém místě a můj týmový kolega Mikko Hirvonen je třetí. Samozřejmě, že Sebastien Loeb stále vede, ale stát se může cokoliv. Teď jen potřebujeme, abychom byli schopni v tomto trendu pokračovat.

Nepřemýšlím o individuálním mistrovském titulu. V tom bych si měl udělat hned jasno. V této sezóně o něj nebudu usilovat. Chci být letos dobrou týmovou dvojkou a pak se uvidí. O mistrovský titul můžu bojovat příští rok.

Toto vítězství a moje další dosavadní výsledky v letošní sezóně mě posunuly o kus dál. Rok 2009 je historií. Ano, udělal jsem spoustu chyb, ze kterých jsem se ovšem poučil a nyní jsem schopen veškeré tyto zkušenosti zužitkovat v dobrém. Myslím, že to soutěž od soutěže prokazuji.

Jasně – na Novém Zélandu jsem určitě nebyl nejrychlejší. Z mého pohledu to byla divná soutěž, protože jsem nedokázal vyhrát ani jednu erzetu. Také si ale myslím, že můj výkon byl ze všech nejvyrovnanější a právě to mě dovedlo k úspěchu.

Pokaždé to nefunguje - tentokrát ale ano. Mým hlavním letošním úkolem je zvýšit svoji spolehlivost. Jsem opravdu strašně moc spokojený, že se mi to teď povedlo a že jsem částečně splatil trpělivost a víru, kterou ve mě tým vkládá.

Určitě mi to přidá na sebevědomí. Musím ale pokračovat v tvrdé práci, protože vyhrávat není snadné. Rally na Novém Zélandu ovšem byla skvělá – parádní momenty a úžasné pocity. Teď už ale na nás čeká soutěž v Portugalsku, takže je záhodno snést se z oblaků zpátky na zem a plně se zkoncentrovat na odvedení co nejlepší práce.

Portugalsko bylo jevištní scénou pro moji obrovskou havárii, kterou jsem zde „vystřihnul“ v loňském roce. Ještě jsem o tom moc nepřemýšlel, ale je docela možné, že v této erzetě pojedu o něco opatrněji a takové propasti a zatáčky si důrazně označím v rozpise. Podobnou chybu již nechci zopakovat.

Portugalská rally je pěkná soutěž. V jistých ohledech se podobá Jordánsku. Je zde hodně „slepých“ horizontů, za něž nevidíte a při prvních průjezdech jsou zkoušky hodně uklouzané. Ve druhé „rundě“ se už jede na „zameteném“ a tvrdém podkladu, což zvyšuje nároky na odolnost pneumatik. Je tu mnoho aspektů, jejichž zvládnutí je klíčem k dobrému výsledku.

Pokud bych počtvrté v letošním roce skončil na stupních vítězů, tak budu velmi spokojený. Pojedu v podobném duchu jako na Novém Zélandu. Samozřejmě, že se budu snažit jet rychle, ale větší důraz budu klást na vyrovnanost. To je hlavní cíl.

crash.net