Richard Lasevič: Jsem pro každou špatnost

Když jsem se dozvěděl, že posádka Jaroslav Melichárek - Richard Lasevič přezbrojuje z Mitsubishi Lancer EVO IX na Mitsubishi Lancer WRC 05, řekl jsem si, že je to ta pravá chvíle Richarda pořádně vyzpovídat. Na domluvené pivo dorazil rovnou z třídních schůzek…

Tak jaké byly třídní schůzky?

Veselé :-) Můj syn je asi první člověk, který dostal pětku z tělocviku. Nedonesl si tenisky…

Nebudu se Tě ptát, jak se těšíš na start s vozem WRC, je to na Tobě vidět, ale zeptám se, jaké jsou očekávání a cíle? Loni jste skončili na Slovensku na 7. místě ve třídě N4 a letos vás čeká pět soupeřů s WRC.

Je to hlavně splnění snu. Radost a obavy. Radost, že se naskytla taková příležitost a obavy z vyšší zodpovědnosti. Jak to dopadne záleží hlavně na Jarovi Melichárkovi. Já jsem jenom ten, co tam něco čte, ale udělám maximum pro to, abych Jaru dostal do cíle.

Máš větší respekt z rychlejšího auta nebo z jeho ceny?

Ani jedno. Ale budu toho mít víc na sledování. Před sebou budu mít televizi s daty a číst rozpis a zároven sledovat údaje na monitoru mi dá asi zabrat.

Ukážete Lancer WRC i českým fandům?

To nezáleží na mě. Rádi bychom se ukázali na vybraných sprintech, které jsme absolvovali v minulosti a které se nám líbily, ale kde konkrétně nevím.

A co nějakou světovou soutěž?

O ničem nevím, ale jsem pro každou špatnost :-)

Víš po kom to auto máte?

Nevím, ale doufám že po někom slavném, kdo to auto naučil jezdit :-)

Většině fanoušků asi budeš neznámy, ale pojedeš už svou 20. sezónu. Máš spočítané, kolik jsi už odjel závodů a s kolika jezdci jsi už jel? V tiskovkách býváš označovaný jako „velezkušený“ a „vytížený“.

S tím velezkušeným bych to nepřeháněl, taky dělám chyby, hrůzu mám z okruhových RZ, to je moje noční můra, potřeboval bych kolikrát trpět chronickou mnohoprstnatostí. Co se týče počtu odjetých závodů, tak spočítané to nemám, ale v průměru to bude plus-minus 7 závodů za rok. Takže od roku 1991 to už bude přes 130 závodů.

Začínal jsem tehdy s Jaromírem Malotou na Trabantu 601. Na mé úplně první RZ v životě jsme dali ránu hned 400 m po startu. Pak jsme pokračovali, abychom znovu havarovali na 3. RZ. Na druhém závodě jsme dojeli dál. Havarovali jsme až 100 m před cílem první RZ. Pak jsme postavili Wartburga, kterému jsme něžně říkali Helmut a se kterým jsme jezdili až do roku 1994. Neuvěřitelně spolehlivé auto.

Potom jsem jezdil s Radovanem Hlavičkou se Škodou 110L a s Radkem Dokoupilem. V roce 1997 jsem se oženil, vzal novomanželskou půjčku a s Pavlem Hradilem jsme koupili soutěžního Favorita. Přelom tisíciletí jsem strávil ve Felicií s Lumírem Galiou.

Poté následovali Radim Tureček, Jiří Krajčík s Opelem Astra OPC, Silvestr Mikuláštík, dvě sezóny s Jaromírem Tomaštíkem, Martin Vlček, Roman Michalík, Roman Pešek, Petr Pospíšil, Milan Liška, Lukáš Friedrich, Radek Majer, no a poslední dva roky Jara Melichárek.

Rekordních bylo 9 jezdců v jedné sezóně. Jo a jednou jsem jel sám se sebou na Setkání mistrů v Ostravě :-)

Loni jsi jel 16 závodů. Jak se k tomu staví rodina? Jednou jsi mi říkal, že máš dobré zázemí.

Takovou manželku, jako mám já, bych přál každému závodníkovi. Navíc tchán dělal dlouhé roky mechanika Ostravákům Ivo Palmimu a Adolfu Fešárkovi na okruzích. Takže s tchánem si máme pořád o čem povídat.

Kdybych si ale měl vzít sám sebe, tak se se sebou po dvou letech rozvedu. Ale manželka věděla že si bere závodníka a bylo jí jasné do čeho jde. Letos jsme tak byli poprvé po 15-ti letech na dovolené.

Kde na tolik závodů bereš čas?

Prvoplánově na závody padne celá dovolená. A když dojde, chodím darovat krev a plazmu. Tím získám den volna. Na Barum Rally 2000 jsem si nechal vytrhnout dvě osmičky a vzal si nemocenskou. Jo a ještě mam obě ledviny, takže kdyby bylo třeba další volno… :-)

Najde se za dosavadních 20 let něco, na co bys rád zapomněl?

Ve Slovinsku s Galiou jsem byl nachlazený, nemohl jsem mluvit a tak jsem za 2 hodiny spořádal balíček černých Hallsů. Potom jsem si přečetl, že se můžou užít jen 3 bonbony za den. Takovou sračku jsem neměl ani s úplavicí na pionýrském táboře.

A dojeli jste do cíle? :-)

Vyhráli jsme třídu, protože jsem Lumíra do toho cíle hnal.

A co naopak nezapomenutelný zážitek?

Těch je více. Na začátku jsme neměli garáž, takže jsme auto (Trabanta) skládali v zimě, v dešti a sněhu v Ostravě na parkovišti.

Další z našich pionýrských začátků mám spojený s Rally Tišnov 1992. Tenkrát jsme neměli tréninkové auto já byl na vojně. Jak napsat rozpis? Češi si poradí se vším a poradil si i Jarda Malota. Autobusem vždycky dojel na start RZ, prošel si ji pěšky a napsal ji. Rozpis seděl perfektně, ale každá zatáčka byla slohová práce. Napsal každý kámen, každou díru, kde je únikovka a podobně :-)

Jak jsi se k rally vůbec dostal?

Z nudy. Jednou v neděli roku 1982 jsem se nudil a místo abych si vystřihoval fotbalisty jako spolužáci, začal jsem si vystřihovat auta ze světa motorů a lepit si je do sešitu. V roce 1986 jsem jel na kole po Ostravě Třebovicích a viděl jsem z garáže vytaženou Formuli Easter Jindřicha Blahaka. Zeptal jsem se ho, jestli bych mu nemohl třeba přidržovat klíče, on souhlasil a od té doby jsem tam trávil skoro každý volný víkend. A už jsem se vezl. Perličkou bylo, když jsem utekl z prvomájového průvodu a v pionýrském kroji s šátkem jsem pomáhal skládat motor. Domů jsem došel špinavý a mamina mě dobila :-)

Jindřich střídal závodění se spolujezdcováním s Vláďou Sedlářem na voze VAZ Z101 na krajském oblastním přeboru a když potom se závoděním skončil (už se Škodou 130L pro okruhy), byl jsem i s autem „prodán“ do Ostravy Polanky Drahomíru Kubicovi, který tenkrát jezdil Federál. Tam jsem vydržel až do svého vlastního závodění.

Máš nějaký spolujezdecký vzor?

Bylo jich hodně, jako třeba Pavel Schovánek, Karel Jirátko, Luděk Kocman, Vlastík Dědic, ale s počtem odjetých sezón vzory odpadly.

A co světoví spolujezdci?

Abych pravdu řekl, tak mistrovství světa moc nesleduji a zajímají mě spíš regionální šampionáty jako Francie, Belgie nebo Holandsko. Tam ale ty spolujezdce neznám a tak tam nemám ani žádný vzor.

A proč jsi se vlastně rozhodl pro sedačku bez volantu? Řízení tě neláká?

Ambice byly, ale když jsem při jízdě sledoval kde brzdí ostatní a představil si, kde bych brzdil já, tak se radši budu držet sešitu a tužky. Všichni, se kterýma jsem jel nebo jezdím, brzdí později než já.

Jak vidíš svou budoucnost? Je motivace pořád stejná?

Mistr České republiky už ze mě asi nebude, tak se snažím předávat ty dvacetileté zkušenosti jezdcům, kteří by to mohli dotáhnout vysoko. Třeba Jara Melichárek udělal za poslední rok hodně velký pokrok co se týká psaní rozpisu, stále o něm diskutujeme a Jara zrychluje.

A kdo předával zkušenosti Tobě?

Tak jmenovitě to byli Jindřich Blahak, Vladimír Sedlář, Drahomír Kubica, Jaromír Malota a Luděk Kocman. Kromě Kocmana lidem ty jména asi nic neřeknou, ale jsou to lidi kteří stojí za mým závoděním, kteří mi pomohli v mých začátcích a kterých si nesmírně vážím.

Děkuji za pěkné povídání a po pár závodech zase můžeme zhodnotit dojmy z nového auta.

Já taky děkuji a zaplať účet ;-)