Dušan Randýsek si umí Dakar užívat

Potkat u silnice mimo rychlostní zkoušku soutěžního jezdce Rallye Dakar není zase tak neobvyklý jev. Když však narazíte na Čecha, převáží zvědavost zeptat se, jestli něco nepotřebuje.

Pár kilometrů za měřenou vložkou deváté etapy z Copiapó do La Sereny, kde končilo i území obávané chilské pouště Atacama, seděl vedle své čtyřistapadesátky Yamaha Dušan Randýsek. Tvářil se spokojeně. „Ahoj. Nic nepotřebuji. Jen tu tak sedím a odpočívám. Ohřívám se na sluníčku. Jsem z erzety celý propocený. Dala se do mě zima a potřebuji oschnout. Je to takový můj rituál po skončení měřených úseků. Ostatně není kam spěchat. Už mě čeká jen třistakilometrový přejezd po silnici do bivaku,“ vyprávěl člen stáje KM Racing kolegům z týmového presscaru.

Foto: Petr Lusk, více fotek zde

„Rychlostka se mi jela dobře a celkem rychle. Kufroval jsem jen chvíli, písky to je moje,“ pochvaloval si osmatřicetiletý motocyklista a přidal zážitek. „Na vrcholku jedné duny jsem uviděl stát Holanďana. Zajel jsem k němu a zeptal se, jestli něco nepotřebuje. Ale ne, odvětil. Jen se tu kochám. Podívej, není to nádhera. Určitě lepší než chodit každé ráno do práce,“ reprodukoval kolegovo vyznání Randýsek, podle nějž si jezdci se startovními čísly nad čtyřicet jezdí dakarskou rallye hlavně užít. „Popravdě až se vrátím domů, ani nevím, co budu dělat,“ přemítal jezdec z Hranic na Moravě, na jehož stroji je připevněna cedulka s číslem 67. Napil se, vzal si něco k jídlu. Do cílového Buenos Aires ho čeká ještě pořádná porce kilometrů. „Už to pomalu spěje k závěru. Argentina nebude tak náročná, ale ozývá se únava a přijdou hodně dlouhé etapy. Viděl jsem pár kluků, kteří nevypadali fyzicky moc dobře. V dosavadním průběhu už odstoupila skoro polovina motocyklistů,“ pokyvoval hlavou motorkář, který jede svůj třetí Dakar.

Jedním z odpadlíků je i slovenský jezdec Ivan Jakeš. Randýskova parťáka z KM Racingu zastavil kámen, jenž mu vlétl do řetězu a zavinil poškození stroje, když figuroval v celkovém pořadí na skvělé deváté pozici. „Je to obrovská škoda. Ivan je z nás nejrychlejší a navíc skvělý technik. Dokázal to, když dojel šestý v etapě. Potkala ho obrovská smůla,“ litoval kolegu, který už odcestoval domů. „Jedeme teď jen ve dvou, ale bojujeme myslím dobře. David Pabiška míří do dvacítky, mým cílem je skončit mezi třemi v kategorii produkčních motocyklů.“

Pomalu se zvednul, nazul jezdecké boty, utáhl bezpečnostní části výstroje, nasadil přilbu, nastartoval žlutou Yamahu a vydal se směr La Serena.