Pech s Topolánkem se opět ujali vlády nad Prahou

O uplynuvším pátku a sobotě se odehrál již 15. ročník populárního závěru soutěžácké sezóny u nás - TipCars Pražského rallysprintu.

Na startu tradičně stanula takřka kompletní soutěžácká špička doplněná o celebrity z řad zástupců jiných motoristických sportů, herců, zpěváků, politiků či sponzorů. Tradičně je toto setkání ozvláštněno také tím, že si mnozí pro tuto příležitost vypůjčí vůz specifikace WRC a užijí si tak pocitů, na které se nezapomíná. Na startu uměle vytvořeného okruhu na strahovském stadionu se představilo 60 posádek a dvěma jízdami kolem stadionu vykročili do soutěže.

Páteční prolog absolvoval nejrychleji Pech s Fabií WRC, stíhaný svým obvyklým rivalem Krestou s Peugeotem S2000. Pomyslné stupně vítězů pak doplnil Pavel Valoušek s Octavií WRC. Další místa obsadila více či méně známá jména z popředí výsledkových listin českého nebo slovenského rallyového rybníčku. Divácká kulisa na stadionu nebyla příliš bouřlivá a nutno podotknout, že ani početná. Přesto však zejména speciály WRC vháněly jiskřičky štěstí do očí mrznoucích fandů v ochozech. Nekorunovaným králem večera se ovšem jednoznačně stal rakouský pilot BMW Glisic, který naprosto nedbal na čas, ale o to víc si jízdu užíval a snad nikdy nejel se svým vozem se srovnanými koly.

Sobota se nesla ve znamení premiéry startu na šotolinovém povrchu v Chuchli a je třeba konstatovat, že to byl povedený nápad. V jednom okamžiku jste viděli několik aut na trati, často pak i předjížděcí manévry a to vše hojně kořeněno smyky, ke kterým jízda na tomto, u nás opomíjeném povrchu, přímo vybízí. Trochu snad jen zamrzela nepřítomnost personálu u retardéru nedaleko tribun, který brzy vzal za své a nebylo toho, kdo by jej opět vrátil na místo. Prvních pár posádek tak muselo v inkriminovaném místě brzdit, zatímco zbytek pole tudy jen prolétl bez sejmutí nohy z plynového pedálu.

Více či méně známá trať strahovských RZ pak již byla ve znamení šou některých posádek pro diváky. Jednoznačnými lídry v tomto směru byli Brynda s Pekárkem, kteří se, když je zrovna nesužovaly defekty, opravdu bavili. Tolkienovským "Pánem defektů" však bezesporu byl Semerád junior, který nám ve světě opravdu vyrostl a je škoda, že neusedl do dříve avizovaného Subaru Impreza WRC. Krásné piruety pro diváky předváděli pak mnozí piloti Mitsubishi, jako Hozák, Enge či Ducháček, ale o pobavení se snažili také někteří „předokolkaři“. To, co předváděl například Matys, Šlehofer nebo Vlček asi jen tak na tratích RZ neuvidíte. Trochu ve stínu za nimi zaostali někteří piloti historiků, kteří sice jeli rychle, ale trocha smyků navíc by prospěla všem zůčastněným.

Infarktovou situaci si odbyl Štajf, který po náletu do zatáčky málem potkal čelně Valouška, kterému zde zhasnul motor a skutečně na poslední chvíli se mu podařilo z místa, které bylo skryto za zatáčkou a horizontem, vystřelit směrem od obvyklé stopy a zabránit tak střetu. Valoušek jezdil asi nejatraktivněji ze všech pilotů Octavií WRC, nevyvaroval se však chyb, což bylo do značné míry dáno absencí startů s touto technikou. Trochu za očekáváním zaostal známý šoumen Emil Triner, kterého nakonec zastavila technická závada, ale i Karel Trojan, který světlé okamžiky střídal s těmi horšími. Svůj standard si odbyl Honza Štěpánek, kterému jeho vůz vytvářel jednoznačně nejlepší zvukovou kulisu ze všech.

Závěr celého podniku, který naštěstí ne všichni pojali pouze jako závod, obstaral opět strahovský umělý okruh. Těm, kteří tvrdí, že s vozem S2000 se nedá jezdit smykem a že je to o moc pomalejší, zavřel ústa velmi radikálním způsobem skvěle jedoucí Jožka Béreš, který na rozdíl od dost neatraktivně jedoucího Kresty vodil svojí Fabii S2000 stylem hodným mistra. Rozdíl mezi oběma předem zmiňovanými piloty pak v cíli činil pouhých 13,8 sekundy, rozdíl v rozdané radosti a odnášených zážitcích pak ale vyzněl jednoznačně pro slovenského jezdce. Cennou trofej si nakonec zaslouženě odváží Václav Pech s Mirkem Topolánkem po boku, kteří nám ukázali, že Fabia WRC navzdory roku výroby rozhodně ještě nepatří do starého železa.

Celý podnik se letos odbyl na pěti rychlostních zkouškách, což však podobnému typu závodu naprosto dostačuje. Počasí bylo ke všem taktéž celkem příznivé a až na pár drobných organizačních nedostatků se celá akce vyvedla.