První „celá“ sezóna téměř se vším všudy

Rok 2009 byl první sezónou, kterou posádka Marcel Řezníček – Aleš Ritschl absolvovala od začátku do konce. Několik závodů ve volném poháru, několik v Rally Cupu. A nebyla to vůbec chudá a nezajímavá sezóna. Posádce přinesla mnoho poučného, především však poznání, že když se k talentu a srdci jezdce přidruží hlava, nemusí to být vůbec špatné. Ale pěkně od začátku.

Hned od prvních závodů v Němčovicích začal Marcel naznačovat, kdo mu dával základy a kdo je jeho vzor. Rasance Petra Bryndy láká kde koho. Taktéž i mladého Mácu. Již na konci roku 2008 ukázal, že nebude auto příliš šetřit a začátek sezóny 2009 tomu dával za pravdu. Paradoxem pak byla skutečnost, že krátce po získání řidičského průkazu, se v Hořovicích prezentoval ranou, kterou zaujal i návštěvníky stránek eWRC a You Tube, kde ji bylo možno shlédnout. Po opravě zajeli kluci s poměrně solidním výsledkem v jihočeské Radouni a již to vypadalo, že se zapojil i mozek. Pak ale následovala mini „promo akce“ v Bělé. Zde se Macík zařadil po bok velikých jezdců našich rally a okruhů. Bohužel, nikoliv výkonem, ale pěknou boudou, na kterou bude jistě vzpomínat nejen klient, který se vezl na místě spolujezdce, ale také manager týmu, mecenáš a Marcelův otec v jedné osobě. Jeho jadrná čeština, kterou nám oznamoval ukončení Marcelovy kariéry, drtila bubínky, a mobily se držely na vzdálenost paže od postižených uší. Ale následně nám dokázal, že i rodiče mohou lhát a má jim být odpuštěno. Máca ani nešel do pr…., tatínek se na něj nevy…., jak bylo původně přislíbeno.

Nemalou finanční investicí, ale také díky pomoci řady kamarádů, i tvrdou prací samotné posádky se dala Felicia opět do dobré kondice. Následovaly dva poměrně hezky a s rozvahou zajeté závody, kde kluci naznačili, že umějí zapojit i hlavu a při dobrém vedení (zde myšleno trenérské) mohou vyrůst v solidní posádku. A je fajn, že je v této mládežnické partě s kým bojovat. Také mladší členové jezdeckých rodin Gejšů a Kubatů se ohánějí za volanty velice pěkně. Proto se na mládežníky pěkně dívá. Navíc jsem pozoroval, že kromě jezdecké rivality jsou kluci parťáci, a po projetí cílem „erzety“ jde rivalita stranou. A přeji všem slyšet večerní rozbory mladých šampionů u restauračního stolu. Ale vraťme se zpět k závodům.

Závěr sezóny 2009 tvořily dva poslední závody. Nejprve Rally Světlá, která byla součástí Volného poháru ČR 2009. No a právě ta přinesla posádce Řezníček- Ritschl zatím největší závodnický úspěch – 2. místo v kategorii A1. Toto umístění pak vedlo k nádhernému čtvrtému místu v kategorii A1 v celkovém hodnocení Volného poháru ČR 2009. Je proto naprosto jasné, že po tomto úspěchu se s velikým zájmem čekalo i na start v posledním podniku seriálu Rally Cup 2009, a to VIII. Rally Střela Kralovice. Již v první noční RZ to vypadalo na velmi slušný výsledek. Marcel jel rychle a s rozvahou a bylo z toho velmi pěkné umístění po prvním dni. Hned v první RZ dne následujícího se však naplnilo známé české přísloví: „ Po posvícení bývá srač..!“ Technicky vyjádřeno: „ Ve 2. RZ odstupuje posádka Řezníček – Ritschl pro technickou závadu (poloosa).“ Že by si jinak dokonalé auto ponechalo svou pomstu za dvě uštědřené rány na poslední závod této sezóny?

Byl z toho trošku smutek, ale celkové umístění ho zahnalo. Desáté místo v kategorii A1 Rally Cupu 2009 lze považovat za úspěch. Když si uvědomíme, že to byla první sezóna, kterou jela posádka celou, pak to není vůbec k zahození.

Závěrem mi dovolte, abych jménem posádky poděkoval všem, kteří se na úspěšné sezóně podíleli a bez kterých by to tak pěkně nešlo. Především je nutno vyzdvihnou trenéra, učitele a kamaráda Petra Bryndu s celou partou teamu Montcar Autosport. Ti pečovali o posádku a auto po celou sezónu. Další dík patří dámám, které pečovaly o žaludky celého týmu, tedy oběma maminkám členů posádky. Svůj podíl na úspěších měli i další nejmenovaní pomocníci, mechanici a „pučmidráti“, bez kterých to nejde. Největší díky pak patří tomu, kdo se staral, aby bylo za co jezdit a hlavně, za co opravovat. A protože vím, že táta Řezníček je skromný člověk, ani ho zde nebudu jmenovat

Dovolím si jménem posádky ještě poděkovat dvěma skupinám. První z nich jsou fanoušci, pomocníci kolem trati a jiné spřízněné osoby. Díky vám a zachovejte klukům i rallysportu přízeň. Druhou skupinou, a v mých očích skupinou nejdůležitější, je parta bláznů a šílenců. Parta lidí, kteří ve svém volném čase makají a připravují závody, honí peníze, mnohdy po nocích dělají vše pro to, aby se rally jely. Když se pak jedou, tak nesou na trh kůži, nechají si nadávat, vysvětlovat, co dělají blbě a jak to mělo být (někdy i ode mne). Málokdy se pak dočkají vděku. Přitom bez nich by nebylo o čem psát.

Proto na závěr posádka Řezníček – Ritschl děkuje všem, kdo se podílejí na organizaci závodů. Přeje všem hezké prožití Vánoc, krásnou zimu a hodně trpělivosti a sil v roce 2010.