Vítězný Vsetín pro Adama Koblihu

Letošního závěrečného podniku rallysprintového mistrovství se také účastnila dvojice Bobo Rally Klubu. Za volantem Hondy Civic Vti opět seděl Adam Kobliha navigovaný Martinem Trlifajem a vstříc 76ti km rychlostních zkoušek se vydali v sobotu ráno krátce po deváté hodině. Ale pojďme pěkně od začátku.

Foto: František Dušek

Start ve Vsetíně nebyl do posledních týdnů úplně jistý, důvodů se pár našlo, obava před zrádným počasím, zejména náhlého přívalu sněhu, který již v minulosti párkrát Vsetínskou soutěží zamíchal. Mohlo by se stát, že při rychlém průběhu pritového podniku,zrádnosti případných zasněžených tratí nebo zkrácení rychlostních vložek by si naše posádka nemusela moc zazávodit. Po vyjasňování meteorologických předpovědí se tahle obava dala zcela vyloučit, i když být to o týden dřív… Finanční zajištění bylo také s velkým otazníkem, ale nakonec se vše podařilo a s Martinovým velkým přispěním se mohla odeslat přihláška.

Foto: František Dušek

Stejně jako na předchozích dvou soutěžích na Kopné a v Krkonoších byla jediná správná možnost volby auta,a to od týmu Tomáše Marka se kterým je pro nás radost spolupracovat. Kromě bezchybně připraveného auta je také postaráno o výbornou takřka rodinnou atmosféru a i to dopomáhá pohodovému průběhu víkendu, v tomto směru Vsetínská soutěž nebyla výjimkou. Všichni jsme se na to moc těšili.

V pátek v podvečer byl naplánován ještě krátký test, který se později ukázal být jako velmi důležitý pro výsledek. Počasí panovalo podobné tomu co mělo přijít v sobotu, tedy chladno, teplota pod 10°C a různá kvalita asfaltu doplněná o nečistoty a „uslintaný“ povrch. Tým byl připraven na všechny varianty počasí, co se pneumatik týče, pečlivě, navíc Adam na takovém povrchu s Hondou ještě nejel a potřeboval tak získat aspoň malou jistotu v chování auta na různých pneumatikách. Když se odjelo kolem 20ti km testu a nad Vsetínem se začalo smrákat, šli jsme spát všichni s přáním toho nejlepšího možného výsledku. Připraveni jsme byli na všechno, a tak ani z počasí si nikdo vrásky nedělal.

Foto: František Dušek

V sobotu ráno panovalo chladné počasí, teplota okolo 7mi °C a všudy přítomná mlha. Po zahájení u Vsetínského zámku odjížděla posádka na první rychlostní zkoušku s cílem nasadit rozumné tempo a vyčkat jak se povede soupeřům, povedlo se hned v úvodu vyhrát o 13,6s, druhá vložka byla zrušena, a tak se opět závodilo až na RZ3, kde se přidalo k náskoku dalších 6s, přivážela posádka Kobliha – Trlifaj do servisu náskok takřka 22s.Když z oblohy začalo padat vody víc a víc, byl důvod přezout intermedia na mokré gumy a zbytečně tak neriskovat na přibývající vodě v kombinaci s vytahanými nečistotami. Druhá série rychlostních zkoušel měla podobný průběh jako ta první, kdy Adam přemožitele nenašel, ale pokud jsem dobře sledoval průběh časů za naši posádkou, tak se odehrávali zajímavé souboje a zejména v druhé sekci se pořadím výrazně míchalo. Do závěrečných dvou zkoušek se zdálo být vše v naprostém pořádku a taktika byla už jen v klidu dojet do cíle, jen na sedmém testu pro sebe uloupil nejrychlejší čas Honza Březík. Na konečné RZ 8 už určitě nikdo nechtěl riskovat chybu nebo výlet mimo trať, tak pořadí ve třídě N2 zůstalo neměnné. Celkový odstup vítězné posádky tak narostl na pohodových 57,6s.

Foto: František Dušek

Mohlo by se zdát, že se jednalo o vcelku suverénní vítězství, cítí to tak i Adam Kobliha?

„Určitě to tak jednoduché nebylo,i když po testu jsem si více věřil a tajně doufal, že zvítězíme. Největší favorit pro mě byl domácí Jarda Pešl, ale respekt jsem měl i z vítěze sprintu v Jeseníkách Jaroslava Vlčka. Po postupně nasbíraném náskoku se mi po prvním servisu honilo hlavou, že to musím dotáhnout dokonce a prostě vyhrát, i kdybych Civica měl k tomu zámku donést na ramenou, ale byl to jen začátek a před náma dalších 5 RZ. Tratě i když byly moc pěkné, tak hodně zrádné a mohlo se kdykoliv, cokoliv stát, nechtěl jsem hlavně udělat nějakou hloupou chybu. Proto naše auto dostalo do dalších sekcí mokré gumy, bylo to pro tu kombinaci deště s vytahaným blátem nejlepší varianta, ta mi dodala sebevědomí a mohl jsem v klidu letět. I když byl ke konci odstup dostačující, nehodlal jsem zvolnit , aby zjistil kam až se dokážeme s endvojkou vyškrábat v absolutním pořadí. Co víc k tomu dodat, všechno fungovalo, nebyl jediný problém, vyhráli jsme, zkrátka moc povedený víkend.“

Jaký měl pocit z Valašského úspěchu navigátor Martin Trlifaj?

„Samozřejmě ten nejlepší. Já osobně jsem si závod hodně užíval a hned bych se na Vsetín vrátil. Spíše než nějaké jasné vítězství jsem čekal boj o vteřinky, podobně jako v Krkonoších, ale takový odstup mě fakt překvapil, viděl jsem to spíše na tahanici s Pešlem nebo Vlčkem. Snad na přes rok bude aspoň taková konkurence s jakou jsme se potkávali letos. Už se nemůžu dočkat příští sezóny “

Náš velký dík patří Tomáši Markovi za doslova obětavou práci pro naši talentovanou posádku a on sám k jejímu výkonu dodal: "Adamův výkon byl velmi profesionální. Ve Vsetíně se sešla velmi silná konkurence a Adam potvrdil, že zvládne závodit s kýmkoliv a za jakýchkoliv podmínek.Hlavní výhoda Adama spočívá ve velmi zodpovědném přístupu a přípravě na závody, což si myslím, že dnes spoustě mladých kluků chybí. Chtěl jsem ti Adame a lidem, kteří ti pomáhají v rally, ještě jednou poblahopřát a poděkovat za předvedené profesionální výkony a už se s Pavlem těšíme na sezonu 2010."

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na našem startu, především Marťa Trlifaj teď bude muset šroubovat o něco rychleji, aby ho Vsetín tolik „nebolel“ :). Dík patří především těmto lidem: Zdeňovi Němcovi (NC Power), Radku Menšíkovi (Zednictví), Pepovi Kubějovi (Pohostinství), kteří opět nezklamali; Romanu „zajíci“ Nesvadbovi za jeho do posledního detailu promyšlený a bezchybný catering po celou dobu servisu; také Pavlu Barbořákovi, kterého jsem , když bylo auto na plachtě, ani neviděl jak rychle kmital; jeho sympatické slečně za pomoc s čistotou auta; v neposlední řadě Maldovi a všem kteří nás přišli podporovat jak k tratím, tak do servisu. Velmi si všech těchto lidí vážíme a bez nich by to prostě nešlo.

A co bude dál? Usilovně pracujeme na tom, abychom mohli při nejmenším odjet celý příští malý mistrák se stejným vozem. S popularizací jsou na tom „en dvojky“ dost špatně, proto i když je to nejlevnější způsob závodění se shání peníze špatně, ale my uděláme vše proto, aby se to povedlo. Trochu nás mrzí ona popularizace, ale myslím že i my v zadu, byť pro oko diváka nebo objektivy fotografů, kameramanů to není až tak zajímavé, předvádíme pěkný sport a dáváme do toho veškeré naše úsilí a srdce. Třída N2 už vychovala spoustu skvělých jezdců typu Jaromír Tarabus, Honza Šlehofer a mnoho dalších, my bychom rádi šli stejnou cestou. Já osobně věřím v Adamův talent a v to, že má dobré šance se dostat vysoko, bohužel tohle není fotbal a nemůžete nazout kopačky a jít na hřiště, tohle může říct mnoho pilotů. Držte nám palce…