Prasátko a Pštros dohlíží na Plihyho

Jedním z pilotů nastupující generace na našich tratích je dvacetiletý Miroslav Plíhal. Litoměřický soutěžák se rozhodl sbírat své zkušenosti v Poháru K4 a po loňských startech s kitovou felicii přesedlal do modernějšího Citroënu C2 R2. V závěru letošní sezóny ho čeká velká premiéra, když se postaví na start populární mladoboleslavské Rally Bohemia.

Pocházíš z Litoměřic, které nejsou vyloženě rallyovou baštou. Jak a kdy jsi se vůbec k soutěžím dostal?

„Už od malinka jsem objížděl soutěže s tátou a strejdou a Rally Bohemia byla tou naší nejoblíbenější. Často jsem se ochomýtal kolem auta Pepy Petáka, protože ho sponzoruje firma mého otce. Za začátky mé závodní kariéry vděčím Ponďovi, který mi dovolil pracovat jako mechanik na jeho felicii a pomáhat mu připravovat motorky pro Miloše Čiháka. Po dvou letech strávených u Pondi mě stále více lákalo usednout za volant felicie a užít si ten ohromný adrenalin na vlastní kůži. S podporou otce jsem se s Pavlem Dreslerem na sedadle spolujezdce dočkal svého debutu při Rally Vyškov v roce 2008 a to s vytouženou Škodou Felicii 1,6 Kit Car.“

Proč jsi se rozhodl začít svoji kariéru právě v Poháru K4 a ne v klasickém sprinterském šampionátu ?

„Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Seděl jsem na školení a jel jsem :-) Jinak pohár jsme zvolili i z důvodu menší konkurence, protože jsem neměl žádné zkušenosti s jakýmkoliv závoděním.“

Loňskou sezónu jsi absolvoval se Škodou Felicií Kit Car. Jak na tento vůz vzpomínáš a kde se momentálně nachází ?

„Na felicii vzpomínám jen v dobrém. Za dobu závodění s ní jsem dal i dvě hezké rány. Jednou do potoka, viz video na youtube, a podruhé jsem trefil jeden vzrostlý stromek. Felicie odpočívá na Ponďově dílně a čeká, až zestárne a přiřadí se k historikům, kde jí bude vodit děda Ponďa. To však ještě chvilku potrvá.“

Můžeš porovnat jízdní vlastnosti a schopnosti felicie a mnohem modernějšího Citroënu C2 R2 ?

„Začátky s felicii byly velmi těžké. Dá se říci, že s ní jsem se vlastně jen seznamoval, jak to na soutěžích chodí. Vůbec jsem nedokázal odhadnout hranici vozu a tak jsem nikdy ani moc nezrychlil. C2 R2 je už vývojem o deset let vepředu a to je znát. Se sekvenční převodovkou jsem se sžil velmi rychle. Průběh výkonu motoru je velmi vyrovnaný a podvozek skvělý. Přesně umožní poznat, kdy se bude „cé dvojka“ ještě držet a kdy půjde do pole. Věřím ale, že po letošních zkušenostech bych se posunul hodně dopředu i s felicii.“

V letošní sezóně patříš ke špičce nejen třídy SA2, ale celého poháru. S jakými ambicemi se chystáš do závěrečných dvou podniků ?

„Ve Vyškově jsme se s Jirkou ujistili, že když si naplánujeme rychlejší tempo, vše se příjemně projeví na časech. Jeseníky bychom chtěli pojmout podobným stylem, posunout se v průběžném pořadí poháru a především nenabourat s ohledem na nebezpečně se blížící Bohemku. Poslední Vsetín už pojedeme do hodnocení sprintů, jelikož už budu mít velkou licenci.“

Na Tvých stránkách jsi oznámil, že si při Rally Bohemia odbudeš premiéru v MMČR. Proč padla volba právě na Bohemku a co od ní očekáváš? Jak se těšíš na téměř padesátikilometrový Návarov ?

„Jak už jsem říkal v úvodu, Bohemka je mojí nejoblíbenější a zároveň z mého domova nejbližší soutěží. Navíc mám v Železném Brodě babičku, takže to tam i znám. Mám samozřejmě z mé premiéry ve velkém mistráku respekt – poprvé budu závodit v noci, poprvé dva dny a poprvé pořádně dlouhé vložky. Snažím se intenzivně připravovat v posilovně s našim šéfmechanikem Vencou Švábem, abych ten Návarov zvládnul bez potíží.“

Máš v rallye nějaké učitele a rádce? A kdo je Tvým soutěžáckým vzorem a proč?

„Ponďa a Pavel Dresler jsou těmi, kteří mě vše naučili a já jim moc děkuji. Rallye je prostě super. S Jirkou Strossem se snažíme postupně zlepšovat a na radu Pepy Petáka volíme raději postupné zrychlování s ohledem na vyvarování se chyb. Takže je jasné, že mým vzorem je Pepa Peták a dále pak Pavel Valoušek.“

Mohl bys čtenářům sdělit něco o Tvých zájmech a co vlastně děláš, když se zrovna nevěnuješ automobilovým soutěžím ?

„Jak jsem již říkal, v poslední době chodím častěji do posilovny. Jinak miluji rychlou jízdu na lyžích, věnuji se počítačům a také se snažím honit nějaké baby :-) Hodně zabrat mi dává také studium na vysoké škole.“

Na předním nárazníku Tvého soutěžního vozu se vyjímají dvě velmi zajímavé postavičky. Můžeš je představit ?

„Pro mě bylo velkým překvapením, když mi kluci těsně před odjezdem na závody nalepili na nárazník Pštrose a Prasátko. Zjistil jsem to až na soutěži a velice mě to pobavilo. Pštros je jako Stross a mě je přisuzováno Prasátko kvůli občasnému bordelu v autě :-) Dodatek „chytré“ byl přidán po mé úspěšné maturitě na gymnáziu.“