Ladislav Kopelent po kostelecké soutěži Rallye Cupu

Ladislav a Helena Kopelentovi mají letos naplánován celý Rallye Cup a Volný Pohár. O uplynulém víkendu se závodilo v Kostelci nad Orlicí v rámci prvně jmenovaného poháru. Ten má plzeňská posádka skvěle rozjetý, když vévodí průběžnému absolutnímu hodnocení. Konkurenci nechává daleko za sebou i ve své třídě – soudobých aut do 1600 ccm (A2). Co předcházelo vlastnímu startu na východě Čech? „Oprava auta po havárii v Radouňi, včasné přihlášení a úhrada vkladu. O závod byl ze strany jezdců velký zájem a propustnost tratě omezená. Naprosto kvituji přístup pořadatele, kdy nekompromisně požaduje přihlášení a zaplacení startovného v daném termínu. Přihláška je smlouvou mezi pořádající organizací a jezdcem, který si platí dané služby, které vyplývají z propozic, zvláštního ustanovení apod.. Povinnosti musí být plněny vzájemně, ne vždy to tak je,“ komentuje mistr České republiky sk. A5 z roku 2007 předsoutěžní peripetie s naplněnou startovní listinou.

Foto: Martin Šulc

Kostelecká soutěž se letos jela teprve podruhé, loni dal pilot Škody Felicie Kit Car přednost soutěži Volného Poháru, která probíhala ve stejný termín jako premiéra Matrix M.V. Rally Kostelec nad Orlicí. „Musím předeslat, že v Kostelci jsem jel poprvé a informace o tamním závodě jsem měl do té doby pouze zprostředkované, buď z doslechu nebo z médií. Ještě před odjezdem na akci se i některé předpoklady naplnily. Bylo nám přiděleno startovní číslo 39 - i přes naší oficiální žádost o odpovídající startovní číslo v první desítce. Žádali jsem jako průběžně vedoucí posádka Rallye Cupu a loni celkově pátá v RC.“

„Pořadatel upravil časový průběh seznamovacích jízd několik dní před soutěží, „zjednosměrnil“ z bezpečnostních důvodů RZ Peklo a určil konkrétní časy pro najíždění. Toto opatření si vyžádalo více času pro jezdce. Bylo to i v pátek patrné, kdy mnoho závodníků tuto úpravu nerespektovalo a jezdili mimo určené časy v protisměru. Hodnotím kladně toto opatření z ohledem na bezpečnost, postrádal jsem ale pořadatelskou kontrolu plnění tohoto opatření. Stačilo poučit dva lidi na start a cíl a nevpustit mimo stanovenou dobu vozidla na trať. Vhodně zařazená pauza mezi otočením směru najíždění byla namístě, ne všichni jezdci pochopili, že slouží k dojetí aut do cíle. Hned na začátku přestávky najížděli na trať a divili se, že potkávají auta dokončující rozpis v opačném směru. V protisměru jeli i strážci zákona, kontrolující provoz, možná je o způsobu a časech najíždění nikdo z nadřízených neinformoval,“ přibližuje Ladislav Kopelent situace při seznamovacích jízdách.

První, páteční etapa patřila krátké městské speciálce a 7,5 kilometru dlouhé vložce Záměl – Kostelec nad Orlicí. Městské rychlostní zkoušky jsou v dnešní době spíše výjimkou, v Rallye Cupu jsme se s ní mohli setkat pouze loni právě v Kostelci nad Orlicí. „V pátek v rámci první etapy jsme odkroužili městskou rychlostní vložku, pro diváky oblíbenou, pro mě jako jezdce takovou oblibu nemá. Jízda mezi obrubníky a přes kanály autu ani jízdě neprospívá. Několikrát jsem se přemohl a zatáhl za ruční brzdu, největší riziko bylo v nájezdu před cílem na kostky, kde byl uprostřed vozovky kanál,“ všiml si plzeňský závodník.

Foto: Irena Študantová

V cíli prvního měřeného testu to byl pro Kopelentovi pátý absolutní čas. Top desítka se srovnala v pěti vteřinách, mimo Jana Melši, který všem poodjel o dalších 5 sekund. „Právě Jana Melšu jsem pasoval na největšího favorita závodu, nejen jako domácího jezdce, ale hlavně proto, že je rychlý a málo chybuje,“ odhadl správně pozdějšího vítěze celé soutěže Ladislav Kopelent. Etapa byla zakončena druhou RZ, končící v Kostelci. „Ta se mně vůbec nepovedla, protože jsem na ni spálil přední brzdové destičky, které byly načaté enormním bržděním na městské vložce. Již na první odbočce k hnojišti jsem měl problém dobrzdit, brzdy vadly stále víc, pedál gumovatěl. Demontované brzdové destičky v následném servisu byly jako sklo.“ Osmý čas na RZ2 zařadil posádku Kopelent - Kopelentová na průběžně šesté místo.

Několikanásobné noční spršky udělali vrásky na čele všem pilotům závodních speciálů. Hodně důležitá byla i volba správných pneumatik. „S ohledem na šotolinu v Pekle jsem nechtěl riskovat, a tak jsem zvolil mokré gumy. Volba to nebyla dobrá, první vložka z Kostelce byla proschlá, na Pekle to bylo tak na půl. Pátý čas nás zařadil na třetí místo, na Pekle to byl čas šestý a klesli jsme na místo čtvrté. O necelou vteřinu byl rychlejší i Jirka Hladík s výkonově slabší Felicií, ale s pěkně nastaveným podvozkem na autě Míry Březíka. Já mám auto tvrdé jako prkno, vůbec nedýchá. To, že to na tyto pěkné rozskákané tratě chce jiný podvozek vím od začátku roku, ale prozatím to nemá finanční řešení. Motor jede jako pila, ale přemotorovaná dvojkolka na vytahaných nečistotách stále hrabe,“ konstatuje loňský absolutní vítěz VIII. IC West Historic Nostalgie Rallye.

Foto: Irena Študantová

V dalším kole byl na programu opět Kostelec a Peklo. „Vysvitlo sluníčko a tak jsem zul mokré gumy a přezul na pneu s mírnou drážkou. Hned na startu Kostelecké začalo pršet a déšť sílil, šestku jsem ani nedotáčel, auto klouzalo z leva doprava i na rovině. Zhoršil jsem se o tři vteřiny a sedmý čas nás přiblížil na 0,3 sekundy k třetímu místu. Na Pekle zhoršení o 7 vteřin za hustého deště se stále se protáčejícími koly bez plného záběru nebylo zase tak deprimující. Horší bylo, že Evo IX za námi se přiblížila na dostřel tří desetin.“ Rozmary počasí neulehčovaly volbu pneu. Chvilku svítilo sluníčko, poté přišla průtrž mračen a během čtvrt hodiny bylo po dešti a znovu vysvitlo slunce. Ladislav Kopelent se proto rozhodl pro mokré gumy.

Třetí etapa tvořila obrácené průjezdy předchozích dvou vložek a začínalo se Peklem se šotolinovými úseky. „Můj pronásledovatel jedoucí dvě auta před námi havaroval a tuto událost nám signalizoval někdo mávající zelenou vestou nad hlavou. Auto bylo mimo trať a posádka v pořádku. Signalizace přítomných u incidentu nám dávala najevo, že máme pokračovat. Mohli jsme ztratit zvolněním cca 3 až 5 vteřin. Auto startující před námi uplatnilo jízdu pod žlutým praporem (zelenou vestou) a dostalo přidělen náhradní čas. Šestý čas v cíli o 13 sekund rychlejší než auto ve výsledcích před námi nás vrátil zpět na třetí místo. Měl jsem dojem, že trať je více z kopce než předchozí směr, rozdíl v časech proti nejrychlejším se také snížil,“ všiml si pilot Škody Felicie Kit Car. Následná RZ do Kostelce v pátém čase v desetině s Jirkou Hladíkem udržela posádku se startovním číslem 39 na třetím místě o 6,5 vteřiny před čtvrtým.

Foto: Irena Študantová

Poslední dvě vložky se odjely na osychající trati, Ladislav Kopelent měl obuty stále mokré pneu, protože to stále vypadalo na možnost deště. „Pekelskou“ rychlostku zrychlili Kopelentovi o 5 sekund a cílem proletěli ve čtvrtém čase. „Bylo všude strašně vytahaného bahna, auto za námi jelo o 13 sekund pomaleji než já, byl to stejný rozdíl jako v kole předchozím. Před startem poslední RZ napínám povolené lanko na plyn, nějak to nejelo, bylo také proč. Za námi stojí modré Evo VIII posádky Vajsejtl – Majer a nikde nevidím Petra Koutného. Při práci se ptám pronásledovatelů za námi, co se stalo. Buď mě neslyší nebo spíš nechtějí slyšet. Nebyli moc sdílní ani v servisu na dotaz, jaké jeli poslední dva časy. Sklízím brýle na blízko, nářadí a opakuji dotaz, dozvídám se, že je vše pořádku. Informaci o havárii Petra a jízdě pod žlutou vlajkou mi nepodávají.“

Poslední zkouška celého podniku se nakonec ukazuje pro Kopelentovi jako nejrizikovější. Proč? „Při dobrždění za strom před klesáním k cíli do lesa slyším do sluchátek, neopírej se o ty gumy tolik, jsou přehřáté. Odpovídám, že o tom vím, v lese bude vlhko, ony vychladnou. Poslední levá před lesem z dotočené šestky, brzda, řadím pět a ono stále šest, aha - zase to chcíplo. Přes šestku nahazuji motor a mám strašně málo prostoru pro brždění, řazení již nestíhám vůbec. Zkracuji si trať příkopem, musím přibrat rejd, jinak vletíme naproti do lesa. Zapadám hlouběji do příkopu, rána. Auto je nakopnuto ven z příkopu, dopadá na pravá kola a nějaký kus balancuje a neví, jestli má spadnout na bok nebo na kola. Naštěstí padá na kola, přitom si vyslechnu komentář, co dělám a jak jedu. Ještě naposledy hop přes můstek a je tu cíl. Šestý čas o dvě vteřiny za naším pronásledovatelem nám pojišťuje třetí místo.“

Sestřih posádky Ladislav Kopelent - Helena Kopelentová z M.V. Matrix Rally Kostelec nad Orlicí 2009 od Duda Design:

Strasti přicházejí cestou z cíle poslední rychlostní vložky. „Cestou na rampu nás itinerář vede do servisu a ejhle - v jízdním výkaze o tom není ani zmínka, nenacházíme ani časovou kontrolu pro vstup do servisu. Volám mechanikům, co se tam děje, jestli někdo vjíždí do servisu na plachtu umýt auto. Odpověď je, že někdo ano, někdo ne, na ČK pro výjezd nic neví. Jedeme se špinavým autem na rampu, tam sedí holčina a ta ví pouze, že máme dát auto do UP. Tam již stojí Martin Šikl a měl ten samý problém, nakonec to jako my vyřešilo více posádek. Stačilo tak málo, říci nám při rozpravě, jak si pořadatel představuje tuto závěrečnou činnost,“ vidí jednoduché řešení vzniklého problému pátý jezdec Rallye Cupu 2008.

Kopelentovi ale nakonec pohár za třetí místo absolutně neobdrželi. V oficiálních výsledcích jsou na čtvrtém místě. Situaci rozebírá jezdec Ladislav Kopelent.

„V oficiálních výsledcích jsme byli třetí, dokonce mě pořadatel proškolil, jak máme po vyhlášení třídy defilovat spolu s prvním a druhým v pořadí na rampu. Po nějaké chvíli, to již probíhalo vyhlášení vítězů ve třídách na rampě, nám přišel oznámit pořadatel, že je v oficiálních výsledcích změna. Nastalou situaci jsem řešil s Ing. Krtičkou, který zastával funkci zástupce ředitele. Vzhledem k nedostatku času, kdy již projížděla na cílové rampě vozidla třídy A1 a nadešel náš čas, ukončil jsem jednání a požádal ho, aby vše vyřešil správně v duchu řádů. Po příjezdu ze soutěže, jsem byl našimi partnery dotazován na důvody změny. Měl jsem pouze kusé a neúplné informace, a tak jsem si je postupně získal. Následně jsem písemně informoval ředitelství soutěže a žádal o revizi výsledků, na základě nových skutečností. Zatím jsem obdržel od ředitele písemnou a od zástupce ředitele telefonickou odpověď, že se touto záležitostí budou zabývat a o výsledku mě vyrozumí."

Manželé Kopelentovi si tedy na základě změny ve výsledcích připsali do hodnocení Rallye Cupu 38 bodů. V celkovém hodnocení je přeskočil kostelecký vítěz, Jan Melša, ale pouze o dva body. Další zastávkou RC09 je v polovině srpna 8. Rallye Železné hory v okolí města Chrudim. Ladislav Kopelent má jasný cíl až do konce sezóny: „Jedeme dál a budeme se snažit jezdit výsledky v TOP pětce absolutně, ať se to někomu líbí nebo ne.“

A teď už k samotné fotosoutěži o Nej... fotku Ladislava Kopelenta z Kostelce nad Orlicí. "Odborná" porota ve složení Ladislav Kopelent a Rudolf Hubač vybrala ty nejlepší, respektive ty nejvíce jejich očím lahodící. A tady je jejich verdikt.

1. místo - Ivo Nesrovnal

2. místo - Petr Bílý

3. místo - Irena Študantová

Pánové z poroty vyhodnotili i došlé fotografie z Radouňské rallye. Ladislav Kopelent i Rudolf Hubač se shodli na jediné, která by mohla být oceněna. Jejím autorem je Lukáš Matějů.

1. místo - Lukáš Matějů

Partnerem fotosoutěže je Nej... Motochema Hubač, která věnovala ceny do soutěže. Autoři nejlepších tří fotek dostanou dárkové poukázky na nákup v Motochemě Hubač, na konci roku pak budou vybrány nejlepší tři fotky celkově a jejich autoři obdrží další hodnotné ceny.

Výhercům gratulujeme!