První pick-up míří na české tratě

Severočeši Josef Zimmermann a Pavel Zalabák patří už mnoho let k velkým rallyovým nadšencům. Přes práci pořadatelů při jejich domácí Thermica Rally Lužické hory, pomoc s repasí felicie kamarádovi Honzovi Sýkorovi a starty v amatérském Car Winter Cup-u, se rozhodli pokročit opět výše a zamířili do populárního Rallye Cup-u. A to ne s ledajakým vozem. V jejich frýdlantské dílně se už ke svému debutu na českých tratích chystá nefalšovaný pick-up. Nemohl jsem si proto nechat ujít příležitost sympatickou posádku vyzpovídat.

Pick-up už se prezentoval mimo jiné na okruzích, ale v rallye zatím ne. Proč padla volba zrovna na tento vůz ? Pepa: „Vůz původně sloužil k účelům stavby rodinného domu a po dostavění nám bylo líto se s ním rozloučit. Využili jsme ho pro tříleté závodění v Car Winter Cup-u a poprvé zažili tvorbu rozpisu a pocit z opravdového závodění. Poté jsme začali přemýšlet o stavbě nového vozu, ale nakonec jsme vsadili na vylepšení toho stávajícího už proto, že pick-up bude na soutěžních tratích raritou.“

Jak dlouho stavba trvala a v kolika lidech jste na pick-upu pracovali ?

Pepa: „Stavba trvala čtyři měsíce a podílelo se na ní pět lidí. U stolu nad kafem padl názor, že by se na autě mohlo začít něco dělat a to pokud možno hned. Začalo se vyndáním baterky a za dvě a půl hodiny byla holá karoserie :-) Hemžili jsme se kolem auta jak mravenci a každý utrhl, co mohl. Začali jsme instalací rámu, vyvařením a zpevňováním karoserie, dodali jsme kvalitní převodovku, brzdy z Felicie Kit Car a polokitové nápravy. Jen motor zůstal původní 1,4 z fabie, osazený karburátorem. Vše skončilo nalakováním celého auta, montáží nových pásů a bezpečnostních prvků nutných pro závodění v Rallye Cupu. V dílně, na níž kdysi probíhala mimo jiné i repase felicie našeho kamaráda Honzy Sýkory, se schází super parta lidiček podílejících se na stavbě auta i na každodenní odpolední kávě. Jmenovitě to jsou Honza Holas, Láďa David, Fanda Zajíček a můj spolujezdec Pavel Zalabák.“

Znamená to, že právě starty v Rallye Cup-u jsou vaší prioritou ?

Pepa: „Přesně tak. Během následujícího měsíce budou probíhat testovací jízdy, kontrola komponentů a celkové funkčnosti vozu. Nesmíme ale zapomenout ani na zajištění finančního pokrytí vybraných soutěží. V závěru srpna bychom se rádi zúčastnili prvního podniku.“

Pavel: „Ještě musím doplnit nutnost vyzkoušení rozpisu a funkčnosti posádky ve voze. Od listopadu 2008, kdy jsme ještě se starým vozem vyhráli absolutní klasifikaci Car Winter Cup-v Sosnové, jsme totiž nezávodili. První ostrý test nás čeká následující víkend v kamenolomu v Krásném lese.“

S jakými ambicemi hodláte vstoupit do Rallye Cup-u ?

Pepa: „Zpočátku je naší prioritou především dojíždět do cíle, sbírat zkušenosti s rozpisem i vylepšenou technikou a poznávat tratě. Příští sezónu bychom rádi absolvovali kompletní Rallye Cup. O další budoucnosti zatím nepřemýšlíme, protože vše je hodně odvislé od finančních možností. Pokud by se naskytla možnost zamířit třeba i do soutěží pořádaných Federací automobilového sportu, pochopitelně bychom se nebránili.“

Pavel: „Na podniku, patřícímu dnes do Rallye Cup-u, jsme se představili již v roce 2007 při spojeném závodě ve Švihově a Smolivci. Měli jsme zapůjčený vůz Ford Escort RS 2000 skupiny N od Jaroslava Kubaty a vinou technických problémů jsme bohužel nemohli dosáhnout dobrého výsledku. Přesto jsme byli šťastni za novou zkušenost a vstřícný přístup pana Kubaty.“

Zaslechl jsem, že v budoucnu bude váš tým rozšířen o další posádku ?

Pepa: „Ano, je to tak. Ve vedlejší dílně se rodí Škoda 120 S. S její stavbou se začalo v téže době jako na pick-upu demontáží všeho a řezáním fryčkou. Tento vůz by měla krotit bratrská dvojice Františka a Petra Zajíčkových. Příprava auta je už v hodně pokročilé fázi, ale ještě chybí vcelku podstatná věc – ochranný rám, který nebyl v Car Winter Cup-u povinnou výbavou.“

Jak jste se vlastně seznámili a kdy poprvé jste pomysleli na možnost aktivně závodit ?

Pavel: „Pepu znám již od základní školy. Bohužel po jejím skončení se naše cesty na dlouhá léta rozešly. Až při shánění kvalitního mechanika pro můj sériový vůz jsem dostal kontakt právě na Pepu a při zjištění, že máme v motoristickém sportu podobného koníčka, který ve mně Pepa ještě prohloubil, jsme se začali opět vídat. Cestou z jedné večeře v pizzerii Al Alegria v Oldřichově jsme poslali manželky domů jedním vozem a my vyrazili pick-upem. Nevěděl jsem, co mohu čekat, ale při vystupování po dvaceti minutách ve Frýdlantě se mi pod návalem adrenalinu klepala kolena dobrou hodinu a půl. Přesto mi tato zábava zaimponovala a bylo už jen otázkou času, kdy se dočkáme opravdového závodu. Dnes jsem moc vděčný za Pepovu nabídku usednout na horké křeslo.“

Pepa: „Také já jsem moc rád za opětovné setkání s Pavlem. Zainteresovaní jistě dobře ví, jak těžké je někoho přesvědčit k usednutí na horké sedadlo.“

Podílejí se na vašem závodění nějací sponzoři ?

Pavel: „Kdysi jsme závodili výhradně za peníze z rodinných rozpočtů. Od počátku přestavby auta nám finančně pomáhají především naši kamarádi – Martin Tobiška a jeho firma Tobis s.r.o., Autodoprava Kutílek Heřmanice, Energo-Kubát, Jarda Houba a firma Auta 24. Závody samozřejmě jezdíme i díky pochopení rodin, především manželek.“