RotoPes Holčička snad přinese štěstí

Západočech Jan Šlehofer je velmi nadějným a populárním pilotem. Na našich tratích vodí mezi plejádou lancerů atraktivní punto a vždy patří k největším favoritům skupiny A. Vstup do letošního šampionátu MMČR se mu však vůbec nevydařil a cílovou rampu spatřili se spolujezdcem Zbyňkem Soběhartem poprvé až ve čtvrtém podniku v Hustopečích. Nejen o příčinách tří odstoupení jsme si s Honzou povídali během posezení ve kdyňské restauraci Černý orel.

Už při úvodním podniku sezóny, Valašské Rally, jste zaznamenali první odstoupení. Můžeš se ještě vrátit k této předčasně ukončené soutěži ?

Honza: „Valaška byla už vzhledem k jejímu tragickému zakončení celkově nevydařená a smutná. My do sezóny vstoupili podobným stylem, jakým jsme zakončili tu loňskou – odstoupením na přejezdu. Na vině bylo čidlo a nám nezbylo, než pokračovat v sobotu v rámci SupeRally.“

Ani na domácí Šumavě jste bodový zisk nezískali. Co bylo příčinou odstoupení tentokrát ?

Honza: „Šumava je mojí srdeční záležitostí. Bohužel o možnost dokončit ji jsme se připravili vlastní chybou. Krátce po startu páté vložky jsme v lese udělali defekt, jelikož jsme vinou chybičky v rozpisu příliš zkrátili jednu ze zatáček a trefili kámen. Vzhledem ke krátké erzetě jsme se rozhodli kolo neměnit a pokračovat do cíle. Trefili jsme však kus vytrženého asfaltu, poškodili o něj řízení a spojovací tyčky a museli odstoupit. Chtěl bych proto moc poděkovat týmu ROTO, že nerezignoval a umožnil nám odjet díky systému SupeRally sobotní etapu, najet potřebné kilometry a představit se kdyňským divákům na domácí rychlostní zkoušce Koráb.“

První dokončenou soutěží letošní sezóny pro vás byl až slovinský Saturnus. Jak na Tebe zahraniční podnik zapůsobil ?

Honza: „Saturnus byl fantastickou soutěží s ohromně technickými tratěmi a častým střídáním asfaltového a šotolinového povrchu. Startovalo zde také několik českých posádek a atmosféra byla více než uvolněná. Všichni Češi si navzájem fandili a moc nás potěšilo, když na nás za cílem závěrečné zkoušky čekali kluci zepředu s dotazy, jak jsme dopadli. Mohli jsme se jen svěřit s radostí z dokončení podniku, kterou ale kalil defekt. Měnili jsme ho neuvěřitelných pět minut a připravil nás o umístění v první desítce absolutního pořadí.“

Třetí podnik MMČR - Český Krumlov – znamenal návrat do starých kolejí a opět jste museli odstoupit…

Honza: „Krumlovskou rallye miluji už kvůli nádhernému prostředí a přírodě. My bohužel od začátku nestačili Tondovi Tlusťákovi a postihl nás i defekt o kámen mudrců na Kohoutu. Naštěstí před námi v místě, kde jsme hodlali kolo měnit, zamával pořadatel žlutou vlajkou a my se tak díky přidělenému času vyvarovali časové ztráty. Následná technická závada nám přesto krátce poté vystavila stop.“

Velký domácí šampionát se do své poloviny přehoupl v Hustopečích a zde jste konečně naplno zabodovali.

Honza: „Těsně před startem Hustopečí jsme zažili pořádně hektické období. Po Krumlově jsme neměli k dispozici ani jeden funkční motor a na poslední chvíli, ve středu před soutěží, se pan Svoboda rozhodl poslat mého bratra Ládíka a šéfmechanika Luďka do Itálie pro nový. Kluci si po nocích na dílně pořádně mákli, abychom mohli startovat. Už úvodní erzeta na brněnském výstavišti nás málem opět vyřadila ze hry. Po průjezdu nesmyslným brodem odešlo servo a obávali jsme se dalšího předčasného odstoupení. Mechanici nám naštěstí po telefonu dali správné instrukce a my se Zbyňdou závadu odstranili. Odměnou nám bylo vítězství ve skupině i třídě, byť bylo po odstoupení Tondy Tlusťáka trochu utrpěné.“

MMČR nyní čeká až do Barum Rally Zlín pauza. Hodláš jí vyplnit nějakým startem v zahraničí nebo třeba na sprintu ?

Honza: „Vzhledem k finanční náročnosti závodů není lehké konkrétně odpovědět. S puntem žádný sprint neplánujeme. Dostali jsme zajímavou nabídku startovat na Kopné s lancerem, ale nakonec to nedopadlo. Za každý odjetý kilometr rychlostní zkoušky jsem každopádně nesmírně vděčný.“

Loni jsi se dostal do užšího výběru kandidátů soutěže BF Goodrich o svezení s vozem Peugeot 207 S2000. Hodláš kandidovat i letos, případně jak vidíš své šance a koho považuješ za hlavní soupeře ?

Honza: „Letos se nám sice nepodařil raketový vstup do sezóny jako loni a tak na nás lidé asi pohlížejí trošku jinak, přesto se však přihlásíme. Podle mě by si start se špičkovým speciálem zasloužilo hodně lidí a při nemožnosti opětovné účasti Pavlíka se Zdeňkem vidím reálných zhruba sedm kandidátů. Na jednu stránku bych přál vítězství jezdci nemajícímu jinou příležitost pilotovat tento vůz, na druhou stránku by zase bylo zajímavé sledovat pilota s obrovským talentem a zkušenostmi, schopného útočit na nejvyšší příčky. My se Zbyňdou se přihlásíme určitě a budeme si držet palce…“

Loni Tě na několika podnicích navigovala Renáta Mourková. Počítá se s její účastí také letos ?

Honza: „Jelikož sprinty v letošních plánech nemáme, pravděpodobně se s Renátkou nesvezeme. Rozhodně ale vzpomínám na společné starty rád. Zažili jsme velký úspěch v Tišnově a také havárii v Pelhřimově. Renáta by si ale svezení moc přála a možná se uskuteční jedno překvapení. Není to však zatím vůbec jisté a tak nechci nic prozrazovat.“

Na konec jedna otázka z jiného soudku. V servisní zóně býváš viděn s novým členem týmu – čtyřnohým kamarádem. Můžeš ho čtenářům představit ?:-)))

Honza: „Není to nový člen týmu, ale „RotoPes“. Rotvajlerka jménem Holčička. Patří panu Svobodovi a je naprosto úžasná a chytrá. S tak inteligentním psem jsem se dosud nesetkal. Vždycky si jí půjčuji a při venčení a hrátkách s ní se parádně odreaguji.“

Závěrem bych rád poděkoval skvělému okruhu lidí, které mám okolo sebe, především moji rodině a týmu ROTO Plzeň.