Michal Křemen – Rally VysočinaTelč

Druhý sprint letošní sezóny – Rally VysočinaTelč – se pro mladého Michala Křemena proměnil v další obrovskou zkušenost, když poprvé ve své kariéře absolvoval kompletní soutěž za hustého deště. Vyzkoušel si přitom jízdu na suchých i mokrých pneumatikách a získal tak do budoucna velice cenné poznatky. Už s pouhým dokončením náročné soutěže tak panuje v jeho týmu spokojenost.

Foto: Robert Balcar

Výrazné ochlazení a obloha plná mraků slibovaly již před startem extrémní podmínky. Michal a jeho spolujezdec Pavel Kacerovský však přesto zvolili suché pneumatiky. „Vzhledem k téměř jistému příchodu deště to byla dost riskantní volba. V době našeho odjezdu ze servisu však ještě nepršelo a my doufali, že by se alespoň úvodní sekce mohla odjet na suchu. Přívaly vody cestou na první rychlostku nás však přesvědčily o chybném rozhodnutí. Po havárii Martina Hudce jsme začali závodit až na druhém testu. Přestože jsem v pátek po technických přejímkách několik kilometrů se „sedmičkou“ na slickách odjel, ostrý závod je úplně o něčem jiném a pro mě to byl krok do neznáma. Auto hodně klouzalo především při výjezdech z pomalejších zatáček. Větších krizových situací se nám však podařilo vyvarovat a měl jsem dobrý pocit z několika snad atraktivních průjezdů,“ vrací se ke svým prvním zážitkům se závoděním v dešti Michal.

Foto: Martin Stanislav

Pro druhou sekci změkčili mechanici podvozek lanceru a přezuli ho na mokré pneumatiky. „Změny v nastavení podvozku se výrazně projevily klidnějším chováním vozu na uskákaných úsecích, mokré pneumatiky samozřejmě svoji přilnavostí. Díky tomu se nám podařilo oproti úvodní sekci výrazně zrychlit a získat více jistoty a lepších pocitů z jízdy,“ pochvaluje si mladoboleslavský jezdec přizpůsobení techniky obtížným podmínkám a pokračuje povídáním o závěrečné sekci, provázené ještě silnějším deštěm než obě předchozí: „Záludnost tratě se ještě zvýšila a my už toužili především po bezproblémovém spatření cílové rampy. Na sedmé rychlostní zkoušce jsem při brždění cítil lehké vibrace vozu, které se postupně zintenzivnily. Netušil jsem příčinu, a proto jsme ještě zvolnili i za cenu velké časové ztráty. Později byl odhalen zkřivený brzdový kotouč.“

Foto: Robert Balcar

Dokončení soutěže a cenné zkušenosti jsou pro Michala důvodem ke spokojenosti. „Jsem v podstatě spokojen i s nevhodnou volbou suchých pneumatik pro první sekci. Sice nás to stálo hodně vteřinek, ale pro další závody jsem tím získal cenné poznatky. V budoucnu bych samozřejmě rád prokázal i rychlost, ale ještě k tomu nedozrála správná doba a cennější jsou pro mě nyní najeté kilometry, než dosahované časy na jednotlivých vložkách vykoupené častými odstoupeními,“ odkrývá mladý pilot svoji filozofii a v podobném duchu hovoří také o jednom svém zážitku z trati: „V obci Lhotka se nacházelo velice technické místo tvořené dvojicí proti sobě jdoucích vracáků. Dosud ho proklínám, protože se mi vlastní vinou nepodařilo do těchto zatáček vejít a při obou prvních průjezdech jsem se nevyhnul couvání. Až do třetice se mi vše podařilo :-). Stále také cítím blok zažitý ze dvoukolek na blátě a uklouzaném povrchu. Čtyřkolka nabízí úplně jiné možnosti, které budu muset najít. Musím se ještě hodně učit.“

Foto: Martin Stanislav

Podnik v okolí Telče byl zřejmě posledním letošním společným startem posádky Křemen – Kacerovský. „Pavlovi bohužel časové důvody a jiné povinnosti neumožní absolvovat se mnou zbývající sprinty. Mrzí mě to, protože je to vynikající spolujezdec a skvělý a pohodový kluk s parádními hodinkami :-). Čeká mě tak hledání nového spolujezdce a uvítal bych, pokud by se mnou mohl absolvovat celý zbytek sezóny. Závěrem bych rád poděkoval vedení týmu, rodině, sponzorům, mechanikům a dalším lidem podílejícím se na mých startech.“