Klára Šillerová o zkušenostech s HANS

Velice smolnou sezónu zatím zažívá severočeská navigátorka Klára Šillerová. Příčinami dvou z jejích tří nedokončených soutěží byly nehody, a tak měla možnost seznámit se v praxi s fungováním bezpečnostního prvku HANS.

Již mnoho měsíců probíhá na téma povinného používání systému HANS bouřlivá diskuse, a Klára se řadí spíše mezi jeho odpůrce. „Přiznávám, že v tuto novinku jsem měla od počátku nedůvěru vyplývající z několika faktů. Marně jsem pátrala po tom, zdali mi HANS poskytne alespoň srovnatelnou ochranu krku při bočním přetížení. A to nemluvím vůbec o havárii, nýbrž o běžné jízdě na hraně. Navíc jsem nenašla jedinou zmínku o testech bočního nárazu, který je v soutěžích na rozdíl od okruhového závodění zcela běžný.“

Klářinu nedůvěru v systém vyvinutý původně pro okruhové piloty nerozptýlily ani dvě osobní zkušenosti. Tu první učinila na slovinské Rally Saturnus, kde navigovala Petra Pospíšila. „O tom, že je vše v pořádku, mě nepřesvědčil ani „křest ohněm“. Zažila jsem boční náraz na mou stranu a zastavení auta o skálu ve zhruba padesátikilometrové rychlosti. Krk přestál bez úhony, ale bolela mě hrudní páteř v oblasti těsně pod lopatkami. Zřejmě vzhledem k malé rychlosti nárazu však bolest druhý den ustala.“

Ani nehoda na Rally Český Krumlov, kde Klára pro změnu usedla na „horké“ sedadlo vedle Marcela Svačiny, její důvěru v HANS nezvýšila. „Tentokrát se jednalo o klasickou kolostřešní kombinaci. Převalili jsme se přes boudu a rychlost nedovedu odhadnout. Krk mě bolel pořádně a ulevil mi až prášek na uvolnění svalů. Hrudní páteř mě však bolí ve stejném místě jako po první nehodě dodnes, a to uplynuly již čtyři dny.“

Foto: Robert Balcar

Klára není v soutěžích žádným nováčkem, a tak se nyní snaží porovnávat karamboly s HANSem a bez něj. „Límec jsem používala, a při sprintech používám dodnes, téměř od počátku svého závodění. „Výlet ven“ jsem zažila několikrát a měla jsem otlučené ruce nebo nohy, ale záda a krk mě nikdy nebolely. Současnou změnu k horšímu proto přisuzuji systému HANS a ptám se, kde jsem mohla udělat chybu ? Každá z obou nehod nastala v jiném autě a s různými sedačkami, vždy schválenými pro HANS, se správně nastavenými pásy a s HANSem vybraným dle možností optimálně pro moji postavu. Každý, koho jsem někdy navigovala, dobře ví, že se poutám až s pedantskou důsledností. Nejdříve se vmáčknu do sedačky, abych měla úplně opřená záda, a teprve poté zapínám pásy tak těsně, že sotva dýchám. Bolest v zádech nemohu přisoudit ani špatné fyzické kondici - pro své tělo totiž dělám celkem dost,“ argumentuje Klára Šillerová a své povídání končí otázkami. „Ptám se vás, kteří jste absolvovali nějakou nečelní havárii (při té čelní je přínos neoddiskutovatelný) s HANSem na ramennou, jestli vám pomohl či nepomohl, zda jste měli nějaké potíže, případně máte-li nějaký tip, jak používat tohle zařízení co nejefektivněji, aby nebylo spíše ke škodě…“