Klovající Kohout

Letošní třetí rychlostní zkouška zavedla účastníky Krumlovské soutěže na úsek nazvaný Kohout. Zhruba v jedné třetině její délky, způsobil do trati vyčnívající kámen značné problémy mnoha jezdcům. Těžko usuzovat, jak měl kdo toto místo, na které už v loňském roce upozorňoval Mr. Cimbu, v rozpisu poznamenané, nebo ho přehlédl, nebo mu nepřikládal důležitost. Faktem je, že kdo se mu dokázal vyhnout, nemusel se od začátku páteční etapy potýkat s rozhozenou geometrií na pravé straně a s citelnou časovou ztrátou. Postižených posádek však bylo nejméně dvacet.

Několik stovek metrů za tímto inkriminovaným místem je vesnička Velké Skaliny. Že by to jméno mělo s vyčnívající skalkou nějakou souvislost? Trať se zde po krátkém klesání obrací v úzké a velmi ostré, levotočivé zatáčce okolo vzrostlého stromu. Nemaje znalostí pana Větvičky, neumím ho blíže určit. To ale na nastalé situace žádný vliv nemá. Za ním se silnička v pravém oblouku svažuje dál mezi stavení. Na jeho začátku vede po levé ruce řidiče příjezdová cesta do blízkého domku. Ta byla v následujících minutách o mnoho důležitější.

Jako první ji využil k odstavení svého vozu Karel Trojan. Naražený pravý přední disk a prázdná pneumatika byly tím, co ho donutilo ve vložce, ve které měl před sebou dobrých čtrnáct kilometrů , zastavit. Osobně chovám neskonalý obdiv ke spolujezdcům a jejich odvaze, usednout na své místo a jen pomocí hlasivek se snažit ovlivnit dění. Násobně víc pak obdivuji ženy, které se této činnosti dobrovolně ujmou. Jejich přítomnost ve voze má během soutěže jistě celou řadu výhod, ale při výměně kola se to neprojeví. Marcela Dolečková dělala, co mohla a ještě trochu víc, ale Karlova pochopitelná galantnost přece jen o něco opravu prodloužila.

Sotva nasedli zpět do auta a dotáhli si pasy, už se na jejich místo tlačil Václav Arazim se stejným problémem. A tak zatím, co Karel Trojan s Marcelou Dolečkovou vycouvávali a vraceli se na trať, Václav Arazim s Juliem Gálem už pasy odepínali a chystali se na stejnou operaci. A tady smekám, protože výše zmíněná posádka, která už dávno nepatří do mladší poloviny startovního pole, předvedla při výměně kola skutečný koncert. Zřejmě právě ona dlouhodobá zkušenost měla ne svědomí onu koordinaci a rychlost, s jakou oprava proběhla.

Několik dalších posádek projelo na prázdném kole a pokračovalo dál. Někteří na opravu zastavili na začátku Velkých Skalin. Další, koho donutil defekt zastavit za vracákem, bylo Mitsubishi Miroslava a Tomáše Jakešů. Ti ale ve snaze o co nejkratší časovou ztrátu zastavili svůj vůz o něco blíže, než bylo z důvodu hlavně jejich bezpečnosti třeba. Oprava ale proběhla bez problémů.

Únikové zóny z levé kosy, která byla při nedobrždění soutěžních aut často v permanenci, využila k zastavení kromě dalších, i posádka Citroenu C 2 R 2, Novák – Pletka.

Největší údiv v řadách diváků i v majitelce přilehlého domku vyvolal ale zcela bezkonkurenčně další z malých Citroenů, posádky Matys – Vaněček. Ten sjel zadní příjezdovou cestou do stavení a paní domácí zastavil k výměně kola na dvoře pod okny. I on ale během několika minut odjel i když se značným negativem pravého předního kola.

V letošním roce si tedy Kohout svůj zobák nabrousil přepečlivě a ti, kteří to nepoznali, odjížděli po jeho klovnutí s časovou nadílkou, která se v dalším průběhu rallye už nedala eliminovat.