Dvojitá smůla pro Pavla Musila

Jako další soutěž, která byla vybrána hlavním sponzorem Memfis CZ s.r.o., byl 3. podnik MMČR rallye Český Krumlov. Pro Memfis CZ se jedná o téměř domácí podnik a tak přípravě vozu a posádky byla věnována maximální pozornost. Auto prošlo kompletní prohlídkou a s obavami o počasí se objednali i nové mokré gumy, aby nedošlo ke stejné situaci jako na Šumavě, kde jsme museli absolvovat mokrý Čínovský okruh na mediích.

Foto: Radek Vojtěchovský

S Pavlem jsme se sešli ve středu v dílně v Čížkově a společně vyrazili směr Český Krumlov – rallye centrum. Cesta vcelku ubíhala, ale i tak jsme dorazili o cca půl hodiny po oficiálním uzavření rallye centra. Naštěstí pořadatelé jsou opravdu vstřícní lidé a určitě jsme v tu chvíli nebyli poslední co si vyzvedli igelitku s reklamou a itineráři. Dohodli jsme se, že si napíšeme RZ2 a RZ3 a když nám to ještě dovolí najížděcí čas, tak si je ještě jednou projedeme. Přejezdy a psaní nám nakonec zabralo tolik času, že jsme si stačili zkontrolovat jen RZ2. Pro zbytek večera jsem se přidal se ke skupince kolem Roberta Čalouna a Pavel se vrátil zpátky domů.

Druhý den jsme se sešli v Českých Budějovicích a napsali a zkontrolovali zbytek RZ, kromě páteční motanice na výstavišti, která se najížděla až v pátek dopoledne. Pátek začal v celku pokojně, administrativní i technické přejímky jsme zvládli na jedničku s hvězdičkou a šli si napsat speciálku na výstavišti. Pavlovi se moc krátká a zamotaná RZ nelíbila, ale jak sám říkal, co by neudělal pro fanoušky rallye.

Odpolední start se blížil rychlostí světla, kluci v servisu ještě naposledy prohlédli auto, my se převlékli do nehořlavých „pytlů“ a vyrazili směr ČK1. Už po cestě ze servisu do časovky bylo vidět, že diváků na speciálce bude více jak hodně.Start do speciálky, rychlá 2 kola a pak ven a do úpéčka. Hodinovou pauzu,jež jsme přisoudili k přesunu diváků ze speciálky na RZ, jsme strávili s klukama v servisu u kávy a bábovky „dusivky“. Čas rychle utekl a my už zase seděli v autě směr Český Krumlov – rampa a pak hned na RZ2 – Přídolí.

Zkouška se nám jela celkem dobře, v absolutním pořadí si žádné cíle neklademe a ve skupině, kde jedeme s jediným naftovým autem a honíme auta s přívlastkem R3 to také jednoduché zrovna nemáme. Ale nikdy neříkej nikdy! Po Přídolí jsme byli na 4. místě v A7 se ztrátou necelých 42 vteřin na na 1. Sýkoru a 30 vteřin na 3. Vaňáče.

Na řadu přišla RZ3 Kohout – Ján, cca v polovině RZ si řekla spojka o slovo a my věděli, že budeme rádi, když vůbec dojedeme do servisu. I přes to, že se se spálenou spojkou téměř nedalo jet, předvedl Pavel na diváckých místech moc pěkné průjezdy. Doufám, že se divákům líbil průjezd obcí Soběnov a přílet s ručkou do ZD v Jáně a následný sjezd dolů vlásenkou s pravým odbočením na hlavní silnici.

Foto: Radek Vojtěchovský

Cestou do servisu se jednalo s vedením Memfis CZ , zda se vůbec přihlásíme do superrally a zda má smysl pokračovat. Náhradní spojku opravdu nevozíme. Až v servisu jsme se s Pavlem dozvěděli, že odstupujeme z 1. pozice v A7 s náskokem 3.10 na 2. Sýkoru, to jsme ještě nevěděli o smolném kameni na RZ3, který zbrzdil všechny naše soupeře. O to smutnější bylo pro nás odstoupení.

V servisu se rozhodlo o opravení auta a přihlášení se do superrally. Spojku jsme sháněli snad po všech čertech. U všech prodejců dílů na auta na jihu Čech, až po ty co s podobnými auty jezdí, nakonec se nám jí podařilo sehnat od známého, známého(Čerta) :-) Tímto bych chtěl klukům poděkovat, že byli ochotni nám v půl dvanácté v noci otevřít a ještě nám pomoci. Auto se podařilo s menšími problémy rozfungovat cca v půl třetí ráno a tak zbylo ještě něco málo času i na otestování staronové spojky. Unavení, ale spokojení, že se oprava podařila, jsme si po odevzdání auta do UP šli s klukama lehnout. Pavel už dávno zařezával, přeci jen by měl být řidič odpočinutý, já si můžu zdřímnout na přejezdech. V 7 ráno jsem měl schůzku před UP s technickým komisařem a pak si šel ještě na hodinku lehnout.

Ranní nálada i počasí bylo parádní a já se s Pavlem těšil na 2. etapu závodu. Vzhledem k večernímu odstoupení jsme sice už neměli možnost zasáhnout do pořadí v A7, ale i tak jsme si chtěli ještě zazávodit. Po dohodě s hlavním sponzorem bylo rozhodnuto, že nepojedeme až tak na čas, ale že budeme dravými průjezdy bavit diváky.

Na řadu přišla RZ6 Malonty. Tato obávaná RZ nám sedla jak ušitá na míru, střídání tempa, zrádné zatáčky i schované malontské kameny, doufám, že ani v Malontech na návsi jsme neudělali ostudu. Další RZ již nemá cenu sáhodlouze popisovat, jen snad že s porcí dalších závodních kilometrů se od zadních kol ozýval stále silnější zvuk broušení železa o železo.

Po odjedí divácké zamotávky v Budějovicích, kde byl následný servis, jsme zjistili, že se na Fabii vytrhlo horní uložení tlumičů zadní nápravy, což nám vystavilo definitivní stopku. Bohužel bylo sériové - je tedy patrné, že při trochu razantní jízdě nemá šanci vydržet. Napříště to naladíme !!! Ono totiž naše auto i přes další investice zůstane stále "jen" Fabií RS, kde hmotnost vozu je špatně rozložena (velká váha na přední nápravu) a to výrazně ovlivňuje jízdní vlastnosti – zejména pak v technických pasážích , kdy je auto nedotáčivé.

Foto: Radek Vojtěchovský

Soutěž, na kterou jsme se připravovali dlouho a na které jsme nechtěli udělat ostudu sobě ani sponzorům, nám nakonec vystavila dvojitou technickou stopku. Je opravdu těžké odhadnout výdrž skorosériového auta na rychlostních zkouškách a tak se budeme muset zamyslet nad zainvestováním do auta a jeho dalších úprav, abychom z něho dostali to, co očekáváme a hlavně, aby Pavel mohl konečně ukázat, co se v něm i v autě skrývá, a že i s naftovým autem jde soupeřům "zamotat hlavy".

Ještě poděkování: hlavnímu sponzorovi Memfis CZ, s.r.o. , zejména pak majiteli předmětné společnosti. Další dík patří také ostatním sponzorům a klukům v servise: Romanovi, Petrovi, Čertovi - za super odvedenou práci , a že se kvůli výměně spojky moc nevyspali, no a v neposlední řadě mistru řádu zlaté vařečky Lubošovi za výborný catering a obsluhu.