pátek 27. března 2026redakce@ewrc.cz

V Krumlově nevážně...

Upozornění: Toto není tisková zpráva. To je moje obvyklá snůška nevěrohodných informací.

V Českém Krumlově jsem nikdy nebyl. Ani letos jsem jej neplánoval. Jenže když nám ve čtvrtek tchyně sebrala dítě, v pátek ráno jsem s těžkým srdcem prodal lístky na večerní koncert Blue Effect (prý byli skvělí) a oznámil ženě, že odpoledne jedeme na rallye. Lužické hory mě poučily: Chceš-li vidět známé, jdi na první erzetu. Byli jsme na druhé a nedojel k nám téměř nikdo. Takže full gas a mažeme do Budějovic. Snažím se nevnímat desítky aut odstavených u silnic a jedu napříč uragánem stiženou republikou. Žena trochu trne, ale když řeknu, že ještě jednou zaječí a bude řídit, dá pokoj.

Stejně bych jí to nesvěřil. Dobře si pamatuji, jak jsme letos absolvovali školu smyku na ledové dráze. Posadí si do auta jako instruktora Tomáše Klokočníka, řízne vingl, vystřihne hodiny, a když se to zastaví, ptá se Tomáše: "Co mám dělat?" "Teď už nic," zní odpověď. No, ne že bych na tom byl o něco líp.

Leje jako z konve. Na Mimoňských válkách mi před čtrnácti dny napsali fixem písmeno P na čelní sklo. Je to nějaký superfix, protože ani dvěstě kilometrů v dešti ho neumylo. Takže do Budějovic přijíždím pozdě, ale P mám na skle pořád.

Jedeme na třetí erzetu. Čas je akorát, ještě stíhám koupit klobásu. Očekávám, že mi pořadatelé předají letáček, z něhož se dozvím, jak se mám na rallye chovat. Čtyři pé. Prosíme, poslouchejte pokyny pořadatelů. Jenže leták nikde. A pořadatelé toho o rallye vědí ze všech přítomných pravděpodobně nejmíň. Takže místo nich raději poslouchám zdravý rozum a manželku.

Operativně ale vypracovávám nový návrh letáku 4P, který dle mého soudu mnohem lépe vystihuje problém bezpečnostní situace na rallye. Přikládám zde:

Jirka Kulhan mi vypráví o tom, jak vypadalo bezpečnostní zajištění na posledním IRC na Azorech, protože se jeho kontroly účastnil spolu s bezpečnostními činovníky: "Dlouhý přílet, na konci téčko. Za téčkem zeď a před ní hromada diváků včetně malých dětí. Nebo poctivě křížem krážem vypáskovaná únikovka, ale mezi páskami spousta lidí." Tak to jsme na tom výrazně líp.

Sledujeme průjezdy, profesorský Kresta, agresivní Pech, Sýkora na disku, Tlusťák s Gavlákem na kufru. Musel tam vydržet ještě dalších pár kilometrů. Probíráme techniku, údajně nejlepší čtyři myšáci jsou z Charouzovy stáje (dva Semišové, Pech a bývalé Krestovo, co s ním jel na Valašce Hozák). Řadí se v nich skoro o tisíc otáček výš (v ostatních prý zhruba na 5300, v těchto na 6100). Není myš jako myš.

Při večeři v restauraci zpovídám Vlastu Brůzla, kam se poděly tři Fábie S1600 Czech made a co chystá dál. Ze tří Fabek zůstala v Brůzlově stáji jedna, a když ji má v ruce Minařík nebo Kopecký, je to palba. Druhá šla tuším na plzeňsko, ale v současné době se k závodění nepoužívá a ta třetí je na Ukrajině.

A dál? Právě probíhají velmi těžká jednání s továrnou o možnosti stavby Fabie R2. Necháme se překvapit a budeme držet palce. S2000 je sice momentálně top, ale levnější auto by určitě pro řadu jezdců bylo vítanou příležitostí. Takže doufám, že sportovní srdce škodováckých manažerů stále bije.

Couráme se po nočním Krumlově. Musím říct, že historické centrum i zámek jsou úžasné. A návštěva Strojovny je taky zážitek.

Sobotní Malonty jsou plné diváků, pořadatelé bedlivě střeží náves. Před začátkem průjezdů se jdu podívat, jestli by na konci Malont nebyl lepší flek k natáčení, na vnějšku levého nakopávacího vinglu za alejí stojí skupinka domácích hned u silnice. 4P jim evidentně nic neříká. Když se vracím zpátky k návsi, k mému úžasu mě dojíždí v protisměru erzety auto, ještě před návsí uhýbá k bytovkám. Tak za dvanáct minut tady bude Kresta. Jediní dva pořadatelé-senioři v dohledu si právě vyměňují následující: "Pane pořadateli, nepřecházejte mi tady tu silnici, něco vás přejede, já tady zůstanu sám, a to se na to můžu ...!"

Za nejatraktivnější průjezd návsí uděluji za jedna Pechovi a Trinerovi. U Emila se na chvilku zastavme: odpoledne v servisu vyslechnu pana Janebu, jak se baví s několika piloty a uznale kvitují Emilův výkon. S drobnou výhradou: to se mu to šmejká, když musí v rámci úsporného rozpočtu jezdit na jetých gumách. Další si přisadí: "Jo,jo, nové gumy už ani neumí ohřát."

No, jestli je to jen tím, nemohli byste na jetých gumách jezdit všichni? Protože na Emila se kouká, to je paráda.

Po přesunu na diváckou vložku v Budějovicích potkáváme Jiřího Vlčka. Vyleze rozesmátý z obytňáku: "Šli jsme ven, dvě hodiny nás tahali hasiči z lesa." "A kde se stala chyba?" "Jiný řádek."

Na okruhu zkouknu atraktivní historiky a předtím ještě posádku Jakubec-Kacerovský, jejichž Civic má zajímavý difuzor. Lyžina pod motorem visí jen na dvou předních šroubcích, takže když jedou rychle nebo akcelerují, plech se zvedne a nedrnčí. Stačí nezpomalovat, brzda je stejně pedál pro sraby.

Rallye Český Krumlov se mi líbila. Nádherné historické město, zajímavé erzety, rozumní diváci. Jenže je půl čtvrté a dostávám SMS, že se chystá grilovačka. O dvěstěšedesát kilometrů dál. OK, v šest jsme tam.

Neberte to vážně a ahoj na rallye

Kilometr

P.S.: Fotky jsou pouze ilustrativní

Načítání komentářů...

Další článek

Matthew Wilson naplnil očekávání
Matthew Wilson naplnil očekávání
Pátek jedno velké trápení, sobota zlepšení, neděle bez možnosti přímého boje. To byla Sardinie v podání mladého Wilsona.

Předchozí článek

Nejoblíbenější domácí erzety českých soutěžáků (2. díl)
Nejoblíbenější domácí erzety českých soutěžáků (2. díl)
O jedné z nejznámějších českých rychlostních zkoušek a perle českokrumlovské rally aneb Malontech hovoří <b>Tomáš Singer</b>.