Lumír Firla v Lužických Horách překvapil sám sebe

Konečně. Toto slovo si mohl v cíli XII. Thermica Rally Lužické Hory říci orlovský jezdec Lumír Firla. Pilot, který patřil v roce 2007 k užší špičce rallysprintového šampionátu v loňském roce prošel sezónou havárií, výpadků a zklamání z jejího průběhu. Během sedmi soutěží navíc vystřídal čtyři spolujezdce a tento fakt byl také jedním z aspektů, které se do dosažených výsledků promítly.

Propad z první pětice do třetí desítky hodnocení rallysprintů by asi pro nikoho nebyl tím správným „nakopávákem“. Pro Lumíra by jím ale dle jeho slov mohlo být sedmé místo absolutně a vítězství v Enteria Cupu, která minulou sobotu vybojovali společně s Pavlem Dreslerem v okolí Hrádku nad Nisou. S Pavlem Lumír již v loňské sezóně absolvoval sprinty v Podkopné Lhotě a Pelhřimově a severomoravská dvojice si jezdecky i lidsky dokonale sedla. Pavel však měl pro sezónu 2008 v K4 Poháru již své závazky u Mirka Plíhala a tak se s Lumírem mohl znovu v kabině vozu setkat až při letošním úvodním podniku AutoCont MČR ve Sprintrally.

Lancer Evo VII po absolvování Valašské rally prošel revizí diferenciálů a drobnou údržbou, ale žádné další výrazné změny se již na voze neprováděly. Mitsubishi tak nadále zůstaly 17“ kola a malé brzdy a proto se Lumír rozhodl pro úpravu řídící jednotky na standardní benzín a účast v Enteria Cupu.

„Vím na co ještě auto dnes výkonnostně má a na co už ne. Před startem jsem tak měl cíl, zkusit to do první patnáctky a že se dostaneme až na sedmou příčku, to jsem vážně nedoufal. O to je pro nás výsledek větším potěšením a pro mě obrovskou motivací,“ říká Lumír.

Severomoravská posádka vstoupila do soutěže v okolí Hrádku 12. časem na úvodní rychlostní zkoušce a během první sekce se dokázala propracovat ještě o dvě příčky výše. „Ten výsledek nás hodně povzbudil,“ komentuje úvodní část soutěže Lumír Firla. „Co předčilo naše očekávání byly tři časy v první desítce a šestý čas na „polské“ rychlostní zkoušce. Cílem pro druhou sekci bylo zbytečně neriskovat a podařit se udržet pozice. Konečně jsem po hodně dlouhé době cítil, že auto řídím já a že to není naopak, tak, jako po skoro celý loňský rok. Musím také poděkovat Pavlovi za jeho výkon. Je to i přes svůj nízký věk už hodně zkušený spolujezdec a nejen čte, ale má k rozpisu i věcné a rozumné připomínky, takže jsem rád, že jsme se dohodli pro letošní rok na spolupráci po celou sezónu. Důležité také bylo, že v autě jsme měli dokonalou pohodu a pořádnou hromadu srandy. To se hned jede lépe.“

Druhá sekce soutěže přinesla moravskému tandemu hned v úvodu postup na sedmou příčku a tu se podařilo nakonec udržet až do cíle, přestože útočící Martin Kožmín na posádku černého Lanceru v posledních dvou vložkách nepříjemně dotíral. „Možná nám pomohl jeden z retardérů, kde jsme neztratili skoro žádný čas,“ popisuje Lumír průjezd závěrečné rychlostní zkoušky. „Bylo to také štěstí v neštěstí. Pavel mi retardér přečetl o trochu později, a já už neměl čas brzdit. Narval jsem to tam na těsno a doufal, že to vyjde. Když jsme retardérem proletěli, viděl jsem jen v zrcátku, jak za námi lítají třísky z palet, které jsme trochu pohladili. Možná, že kdybych brzdil, tak nás Martin Kožmín dostal. Takže vlastně i za to musím Pavlovi poděkovat,“ dodává.

„Vzhledem k tomu, že máme hodně napjatý rozpočet, závisela naše účast v Telči také na výsledku z Lužických Hor. Ten se podařilo udělat a tak už se těšíme na Vysočinu, kde se nám vždy jelo dobře a doufáme, že se nám podaří třeba podobný výsledek jako v Lužických Horách,“ uzavírá Lumír.