Sutrova premiéra s fabií

Vytoužené premiéry za volantem vozu Škoda Fabia skupiny A se při Thermica Rally Lužické hory dočkal Jiří Sutr. Přestože sžívání s novým vozem nebylo především v úvodní sekci procházkou rajskou zahradou, postupné zrychlování a konečné čtvrté místo ve třídě A5 jsou důvodem ke spokojenosti a příslibem do dalších soutěží.

Premiérový sprint sezóny byl pro Jirku krokem do neznáma. „Loni jsem si v okolí Hrádku vzhledem k brzkému odstoupení příliš nezazávodil a charakter tratí jsem tak znal pouze ze seznamovacích jízd. Fabia je oproti felícii sice rychlejší, ale také citlivější a především dražší, což mi v kombinaci s novým spolujezdcem po boku na klidu nepřidávalo,“ svěřuje se západočeský pilot a dodává: „Seznamovací jízdy proběhly bez problémů. Výhrady jsem měl jen k jednomu místu na polské erzetě, kde se trať potkávala stylem aut jedoucích přímo proti sobě. Na rozdíl od podobného místa v Dětřichově zde zcela chyběla úniková zóna a v případě probrždění hrozil čelní náraz do soupeře. Přejímky proběhly bez ztráty kytičky, což je ovšem u perfektně připravených vozů týmu Montcar Autosport tradicí.“

V úvodních rychlostních zkouškách se jezdec nemohl zbavit nervozity. „Ráno jsem se cítil asi tak, jako kdyby mi v jednom dni měli trhat zub a zároveň přijít kontrola z finančáku :-) První erzetu jsem byl přespříliš opatrný a tomu odpovídal hrozný čas. Měl jsem po náladě a nadával si, proč lezu do něčeho, nač nemám. Alespoň Michal mě uklidňoval slovy, že je lepší začít pomalu, než být seškrabováni ze stromu. Ani netušil, jak záhy se jeho slova mohla naplnit. Hned na druhé vložce se nám auto spakovalo a ten strom jsme minuli opravdu jen o kousek. Pak jsme se nevyvarovali ještě jednoho couvání. Tím více nás překvapil druhý čas ve třídě. Na „trojce“ jsme pak couvali jen jednou :-) Poprvé v životě jsem brzdil pouze levou nohou a na bordelu mi to prostě dělalo trochu potíže. Největší krizi jsme zažili v Polsku, samozřejmě v tom ošklivém místě. Šel jsem pozdě na brzdy a už jsme se poroučeli ven. Značce jsme se vyhnuli, ocitli se přímo v protisměru erzety a zastavili o zeď - naštěstí v malé rychlosti a tak to odnesl jen nárazník. Sotva jsem vycouval na kraj, už tam byl Benda. Později jsem se ho ptal a ujišťoval mě, že jsme ho nezdrželi. Pokud by však byl v onom místě zhruba o pět vteřin dříve, dali bychom si jí čelně. Skutečně to bylo hodně nebezpečné,“ popisuje strasti úvodní sekce Jirka Sutr a potvrzuje oprávněnost svých předstartovních obav.

Druhá sekce už byla v jeho podání výrazně lepší. „V jednotlivých erzetách jsme dosáhli třetího, druhého a dokonce nejrychlejšího času. Nakonec jsme tak odjížděli spokojeni. Jsem rád za možnost odbýt si premiéru právě zde. Vyzkoušeli jsme si s fabií skoky, jízdu po šotolině i v rychlých úsecích. Samozřejmě jsem si vědom stávajících obrovských rezerv, ale po získaných zkušenostech se již nemohu dočkat Telče,“ netají se rokycanský pilot spokojeností nad splněním předstartovních cílů a přidává pár pochvalných slov na adresu svého nového spolujezdce Michala Mrliny. „Ke spolupráci s Michalem nemohu opravdu říci jediné špatné slovo. Již v minulosti jsme s Petrou vybudovali celkem jednoduchý rozpis, který asi není těžký na čtení. Mírné obavy jsem ale měl, protože Petra mě už znala, přesně věděla, kdy mi má co sdělit a hlavně mi nenadávala za mé chyby :-) Nicméně s Michalem vše proběhlo bez problémů a tak jsem spokojený. Sedli jsme si rovněž po lidské stránce a tuto sezónu odjedeme spolu. Obavy z Michalových výčitek po mých chybách vzaly za své při třetím couvání, když pronesl: „Je to dobré, nájezdy máš rychlé :-).“

„Závěrem bych rád pogratuloval Martinu Lošťákovi a Jirkovi Wimmerovi k životnímu výsledku a pohárům za druhé místo ve třídě A5. Samozřejmě děkuji všem našim partnerům za umožnění startů s fabií. Speciální poděkování patří týmu Montcart Autosport za přípravu auta, paní Bryndové za vynikající jídlo a překvapení v podobě najmutí psychologa amatéra Pavla Kundráta, jenž nás celou dobu bavil a rozptyloval tím moji nervozitu. Blahopřeji Peťanovi Bryndovi k vítězství ve třídě A7, Evě Vykydalové a Ivoně Vyštejnové k Dámskému poháru a Michalovi Ernstovi k návratu na místo spolujezdce, který se smíchem okomentoval slovy: „Ještě loni jsem závodil v Argentině a teď jsem na pouťáku v Lužičkách :-),“ končí své pohodové povídání Jiří Sutr.

Foto: Jan Pilát