Z historie MS – neslavné konce v soutěži 31.
Dnešní díl bude o tom, jaké následky měla snaha Daniela Soly absolvovat rychlostní zkoušku na třech kolech.
Je vůbec možné, aby se na rychlostní zkoušce srazily dva soutěžní vozy? Ač se takové havárie jeví jakkoliv neuvěřitelné, přesto k nim občas dochází. O jednom takovém případu jsme psali už dříve v souvislosti se vzájemnou kolizí Rovanpery a Pykalista v roce 2003 ve Švédsku. Dnešní díl bude věnován vzájemnému karambolu Romana Kresty a Daniela Soly z Rally Acropolis 2004.
Roman Kresta startoval v řecké výhni s vozem Ford Focus WRC a v továrním týmu Mitsubishi tehdy debutoval španělský pilot Daniel Sola. Roman Kresta úspěšně zvládl všechny nástrahy úvodních dvou zkoušek, po kterých mu patřilo pěkné osmé místo. Už na druhé rychlostní zkoušce sice Daniel Sola poškodil závěs pravého předního kola, ani to mu však ale nezabránilo v tom, aby se s vyvráceným kolem vydal pomalým tempem na trať třetí vložky.
Už za několik málo minut na vlastní kůži poznal, jaké fatální následky mělo jeho rozhodnutí a snaha došourat se do servisu. Manfred Stohl, který startoval o dvě minuty za Solou, se dokázal španělskému „dobrodruhovi“ vyhnout v úvodní široké sekci. O další dvě minuty zpět startující Roman Kresta bohužel podobný manévr v úzkém místě už nezvládl. Vzájemný střet skončil kolizí, havarovaná vozidla zablokovala trať a Krestův Focus začal dokonce hořet.

Foto: youtube.com, motorsportmad.com
V červencovém vydání časopisu Rally se objevil rozsáhlý rozhovor s Romanem Krestou, z něhož si dovolím citovat několik pasáží a Romanův pohled na celý incident. „Při přejezdu na start třetí rychlostní zkoušky jsme se zděsili, jak jsme uviděli po třech kolech jedoucího Solu. Jen jsme se na sebe se Stohlem podívali a shodně konstatovali, že to snad nemyslí vážně odstartovat do erzety. Bohužel myslel a na trať vyrazil 4 minuty před námi. Prvních deset kilometrů se jelo po široké trati – něco jako na Pikes Peak. Stohl předjel Španěla už v tomto úseku, my jsme to ale nestihli.“
www.youtube.com/watch?v=foDvk3K7Cr8
„Posledních pět set metrů tohoto širokého úseku se jelo na asfaltu a to už jsem viděl Solu před sebou. Rychle jsem se mu přibližoval, ale nikdo ho na nás neupozornil nebo ho tam nezastavil, i když tam byl radiobod. Ze širokého se odbočovalo na úzkou sekci, kde následovala zatáčka s pasáží po vrstevnici. Tam už se hodně prášilo, ale měl jsem o Mitsubishi dostatečný přehled. Když jsem do zatáčky dojížděl, viděl jsem ho přes propas na druhé straně, jak ze zatáčky vyjíždí. Dále mě o situaci informoval Jenda Tománek. V zatáčce se viditelnost výrazně zhoršila a z auta toho fakt moc vidět nebylo.“
„V rozpisu jsme měli napsáno cca dvousetmetrovou rovinu, po níž následoval horizont a pravá šest a podle mého názoru tam už nebyl žádný prostor k předjíždění. Proto, i když nebylo nic vidět, tak jsem vůbec neubíral a v momentu srážky jsem měl zařazenou čtyřku. Soly jsem si všimnul pět metrů před námi a už jsem se mu nestačil vyhnout. Nakonec rozhodovalo asi 30 centimetrů. Přesto část jeho vozu stála nesmyslně v koleji. Určitě mohl uhnout ještě více doleva.“
„Po nárazu jsme skončili na hraně propasti, auto začalo hořet, což jsme naštěstí zvládli. S Jendou se nám nic nestalo, ale obě auta byla nepojízdná, takže zkouška byla zastavena. Celá situace mě dost vzala. Rozhodování komisařů bylo dost paradoxní. Na jedné straně dají Solbergovi penalizaci za chybějící zástěrky a na straně druhé pustili do rychlostky auto s urvaným kolem....“
Zdroj: časopis Rally, červenec 2004

Diskuze
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.