Zamyšlení nad budoucností WRC

Dle neoficiálních informací, které se ale zdají být důvěryhodné, v roce 2010 vozy třídy World Rally Car -WRC nahradí v soutěžích Mistrovství světa (World Rally Championship - WRC) vozy skupiny S2000. V hlavách mnohých fanoušků to vyvolává ty nejčernější představy blížící se totální skepsi, která zavládla po skončení legendárních monster skupiny B.

Dovolil jsem si v tento okamžik předložit vám takové malé zamyšlení nad stávající situací, a hlavně tím, co vedlo až k tomuto bodu. Podle mého názoru je v danou chvíli rozhodnutí o zavedení vozů kategorie S2000 pro MS tím jediným možným řešením, které může rally nejvyšší úrovně vyvést z krize. Proč si to myslím já, člověk, který se vždy nepokrytě obdivoval nad dokonalostí a brutalitou vozů kategorie WRC, a velmi skepticky nahlížel na zavádění nové kategorie S2000, tedy vozu, který jen o velmi málo rychlejší než produkční vůz, ale současně násobně dražší?

Následující řádky vám na to možná odpoví. Světový šampionát se dostal do krize, kdy mezi sebou soupeří pouze dvě automobilky a žádná další ani náznakem neuvažuje o vstupu do mistrovství. Sledovanost Mistrovství světa se zatím nijak extrémně nezmenšila, ale může k tomu dojít. Nikoho dlouho nebude bavit sledovat souboje dvou vozů.

Všimněte si, že zcela pomíjím dominantní postavení šampióna Sebastiana Loeba, který zcela ovládl rally v posledních několika letech. Sebastian je totiž prostě a jednoduše fenomén, a nic na tom nezmění averze mnoha fanoušků vůči jeho osobě. Stejně jako Loeb dominuje v MS, by Loeb dominoval v kterémkoliv jiném mistrovství.

Sebastian se sice vyjádřil v tom smyslu, že WRC je pro něj královská kategorie, a že nebude chtít s vozy S2000 jezdit, ale tomuto prohlášení já osobně moc nevěřím, zvláště za situace, kdy Citroen prokazatelně připravuje vůz této nové třídy. V jakékoliv disciplíně je problém, najde-li se jedinec, který výrazně převyšuje ostatní. Pokud by proti sobě v rally závodili jen průměrní jezdci zhruba stejné výkonnosti, tak by bylo tipování vítěze mnohem složitější.

Ale vraťme se zpět k Mistrovství světa (MS). Krize MS se podle mě začala vyvíjet již před minimálně pěti lety. Nové automobilky ztratily zájem do MS/WRC vstoupit, protože nebyla jasná perspektiva toho, co tím získají. Mediální ohlas WRC je velmi špatný již dlouhou dobu, přitom záběry z rally jsou obecně považovány za jedny z nejatraktivnějších v porovnání s ostatními motoristickými sporty. Chybí bohužel to reálné sledování závodu a jasný vítěz klání během několika desítek minut. To bohužel rally nikdy nedožene, protože jeho filozofie a pojetí je zcela jiné. Zde bych si dovolil pojmenovat první problém. Slabý mediální dopad Mistrovství světa.

Nyní se již podle mě začaly dít první pozitivní věci, a to je minimálně jasné určení promotéra WRC, který bude mít zájem, aby jeho produkt vydělával. Promotér se bude chtít se svým produktem předvést v co nejlepším světle. Proč k tomu došlo až teď, a proč se WRC nechalo zahnat do kouta je mi záhadou.

Dalším podstatným problémem WRC byl velmi špatný zákaz vozů kategorie WRC v národních a regionálních soutěžích. Pro výrobce vozů WRC tak byl násilně přerušen kontakt s potenciálními zákazníky, a o „vysloužilé“ vozy a hlavně o náhradní díly přestal být zájem. Vozy WRC potřebují velmi mnoho unifikovaných dílů, které se musely někde vyrábět, a z toho plynuly nemalé příjmy továrním týmům, které si pak musely zajišťovat finance někde jinde. Považte fakt, že ještě několik málo let dozadu bylo nemožné si jako soukromník z ulice objednat poslední evoluci továrního WRC. Dnes? Stačí přijít s dostatečně velkým kufrem peněz a můžete mít co si račte přát. K tomuto ale byly tovární týmy dle mého názoru donuceny.

V žádném případě tak nezbývají finanční prostředky na provoz třetího vozu, ve kterém ještě nedávno zpravidla vyrůstala nějaká nová naděje rally, která samozřejmě i tehdy musela přinést nějaké finance, ale zdaleka ne tolik jak dnes. Takto svět poznal například jména jako Solberg, Martin, Burns, a nakonec i Loeb. Všechno to jsou bývalé trojky továrních týmů. Je tedy zřejmé, že nová královská kategorie WRC musí být prodejná i do dalších regionálních a národních šampionátů.

Ve chvíli, když už někdo vůz kategorie WRC postavil, musel ale mít jisté, že za rok či dva nevydá FIA nařízení, které tyto vozy zakáží nejdříve v národních šampionátech, a pak i v MS. Výhled, plánování a koncepce automobilových soutěží rally musí být mnohem dlouhodobější. Zcela nepochopitelné a trestuhodné přešlapování na místě a mnohaleté váhání o nové cestě v rally způsobilo odliv dalších továrních týmů a nutnost dělat rychlé nekoncepční změny v době, kdy se loď již potápí. Rally na vrcholné úrovni tak zcela jasně chyběla dlouhodobější jasná strategie a plánování.

Soutěže mistrovství světa lákaly fanoušky od pradávna na klasické soutěže v klasických a historicky vyzkoušených lokalitách. Dovolím si tvrdit, že i moje máma, která nemá o rally velké povědomí, ví, co je to Rally Monte Carlo či Finská Rally tisíce jezer. Samozřejmě, svět se otáčí a je třeba hledat nové zajímavé lokality pro rally a reagovat tak na poptávku. Nikdy ale nesmí převážit ekonomický zájem úzké skupiny lidí nad zájmem celého sportu. Světová rally tak nemůže dobrovolně opouštět tak slavné a důležité lokality jako je třeba Monte Carlo, Finsko, či Korsika.

Základní soutěže musí být naprosto jasně dané, a jen velmi malá část může takzvaně rotovat do oblastí jakými je Polsko, Bulharsko, či Indonésie. Dovedl bych si představit, že ve dvanáctidílném šampionátu by mohly dvě soutěže rotovat. Dalším podstatným problémem, který MS/WRC dostal do krize tedy podle mě je nesmyslná rotace soutěží.

Rally byla vždy sportem pro bohaté, ostatně jako téměř každý motoristický sport. Bohužel dnešní extrém, kdy si 90 % jezdců musí za svá místa v továrních týmech platit, je pro sport devastující. Jak ale tovární tým vygeneruje dostatek financí pro třetí vozidlo, ve kterém bude moci vyrůstat nějaká vycházející hvězda? To, že bude mít možnost starší modely soutěžních vozů prodat jsme si již řekli. Dále tady ale musí být jasná podpora od promotéra šampionátu pro juniorského jezdce, který například uspěje v PWRC/JWRC. Jedině tak se budou moci alespoň na jednu sezónu ve světě ukázat mladí, draví jezdci, kteří pak možná svým výkonem osloví nějaký tovární tým. Dalším problémem tedy je nedostatečná podpora mladých jezdců.

Poslední hřebíček do pomyslné rakve soutěží MS zatlouklo nařízení absolvovat předepsaný počet šestnácti soutěží pod hrozbou pokut, případně nemožností bodovat. Naprosto tak odpadá možnost volby podniků, kde má konkrétný tým zájem startovat, například z obchodních důvodů. Není mi jasné, proč by měl mít evropský tým evropského výrobce automobilů potřebu prezentovat se na soutěži MS například v Japonsku. Ve dvanáctidílném kalendáři MS si dovedu představit 10 bodovaných soutěží na které se jednotlivé týmy musí nominovat, z nichž jeden musí být zámořský. Tým ale také současně může tvořit jen jeden vůz s možností volby posádky. Do MS se pak například může přihlásit Kronos Racing, za kterého v každé zemi pojede jiný jezdec. Tedy Mistrovství světa chybí větší volnost ve výběru soutěží pro týmy.

V krátkosti jsme si tedy vyjmenovali podle mě nejpalčivější problémy, které MS/WRC dohnaly do kritické situace. Jak z ní ale ven? Zkusme to zjednodušeně postupně.

Slabý mediální dopad - lze vyřešit jen jasným určením promotéra, který bude mít zájem svůj produkt propagovat a prodávat. Proto se také bude snažit jej udělat co nejpřitažlivější. Zde by se podle mě mohlo blýskat na lepší časy tím, že se promotérem stala společnost ISC.

Vůz z MS musí jezdit i v národních šampionátech - zde se jako jediná schůdná cesta jeví momentálně vůz kategorie S2000. Žádná jiná kategorie není momentálně vymyšlena a není funkční. Proto v této krizové situaci se mi jeví jako jediné možné a správné řešení otevření Mistrovství světa pro vozy S2000 a definitivní ukončení kategorie WRC. Bohužel.

Dlouhodobá strategie a plánování - v MS musí být minimálně pětiletý výhled a v základních bodech neměnné technické předpisy. Jinak se do MS může přihlásit jen nezodpovědný blázen.

Zrušení, nebo omezení systému rotací soutěží - je sice hezká představa, že by se v ČR jednou jelo Mistrovství světa, ale mnohem radši se pojedu podívat na kvalitní a špičkovými týmy nabitý závod do Německa, Finska či Itálie.

Podpora mladých jezdců - soutěžní tým by měl mít vytvořené podmínky, aby pro něj bylo výhodné obsadit třetí vůz mladým jezdcem, který dosáhl úspěchu v nějaké nižší kategorii. Je velké množství opatření, které k tomu mohou napomoci. Týmům samozřejmě nikdo dál nebude bránit pronajímat své vozy majetným průměrným závodníkům.

Větší volnost ve výběru soutěží - striktní pravidla nutící jezdce a týmy se přihlásit do celého šampionátu přivedla rally do krize. Právě zde je nutné trochu popustit otěže.

Uvedené teze berte jako osobní názor autora, který se s vaším názorem nemusí shodovat.