Deníček Filipa Schovánka z rally GB - VII. díl

Jak jistě většina fanoušků rallysportu zaznamenala, tak Filip Schovánek přerušil svoji kariéru spolujezdce v mistrovství světa. Filip ale ze světa rallysportu zcela nezmizel a mimo jiné působí často jako poradce při startech českých soutěžáků v Mistrovství světa. Ne jinak tomu je i nyní ve Velké Británii, kde Filip doprovází tým kolem Míry Tarabuse a trénujícího Martina Semeráda. Díky společnosti Mediasport.cz máte nyní možnost si deníček přečíst i vy.

Neděle 7. 12. 2008

Krátce před 7:00 přicházím k zcela zamrzlému vozu. Po nastartování ukazuje teploměr -1 st. Pro rychlý odjezd je dnes třeba skla oškrábat. Posádku vezu rovnou k uzavřenému parkovišti. Soutěžní vůz startuje bez nejmenších problémů.

Včerejší hluboké blátivé koleje v servisní zóně jsou zcela zmrzlé, asfalt velmi klouže a tráva je pokryta jinovatkou.

Ranní 15minutový servis je opět určen hlavně na přezutí vozu. Posádka si do Fiatu ukládá potřebné vybavení, které bylo přes noc schováno v teple – helmy, HANS, plní se vaky na pití apod. Tým po odjezdu posádky tradičně snídá a naši posádku sledujeme ve stanu PWRC pomocí GPS. Před poledním servisem podnikáme procházku po servisu, každý ještě kupuje maličkosti domů. Jelikož jsem již vlastníkem vstupu do media prostor před časovou kontrolou do přeskupení, využívám toho a prohlížím si novinky na továrních speciálech a pozoruji ruch. Novinářů je zde opět mnoho, rychlý catering pro posádky připraven, vážení vozů probíhá bez problémů :

Foto: Filip Schovanek

Zde vyčkávám až do příjezdu naší posádky, která z přejezdu hlásí lehce poškozený předek po jednom ze skoků. Prohlížíme auto, probíráme první sekci a samozřejmě rozebíráme odpolední závěrečnou část závodu. V průběhu servisní přestávky posádka obědvá, mechanici opět pouze kontrolují vůz a opravují poškozený přední nárazník.

Foto: Filip Schovanek

Úvodní sekci závěrečného dne rekapituluje spolujezdec Daniel Trunkát: „Hned na startu jsem pochopil, jak je důležité mít v rozpise zaznamenány pozice z road-booku, protože pořadatel hlásí mezi obrázkem 15-16 silný led. Proti sobotní etapě je na trati méně ledu, přesto celý test opravdu hodně klouzal. Ovšem trať je to nádherná! Na dvojce po jednom ze skoků dopadáme poměrně tvrdě na předek, snad nebude vůz poškozen. Ostré slunce nás dnes naštěstí oslňovalo méně, než v sobotu. Jedeme si svoje tempo a hlavním cílem je dojet bez poškození vozu až do cíle. Vzhledem k povrchu je k chybě opravdu jen malinkatý krůček.“

Popřejeme posádce hodně štěstí do závěrečných kilometrů a posádka znovu vyráží na trať. Po úklidu servisního stanu se vydáváme na oběd a opět držíme palce u počítačů. Po projetí závěrečného testu je na všech vidět úleva a obrovská spokojenost. Posádka z cíle hlásí, že řízení sice lehce táhne jedním směrem, ale není to nic vážného a bez problému do servisu dojede.

Závěrečnou sekci náročné anglické soutěže hodnotí jezdec Jaromír Tarabus: „Čekal jsem lepší podmínky než ráno, ale sluníčko „nedosáhne“ všude a ledové plotny na určitých místech zůstaly. Každým průjezd šotolinu poznávám lépe, snažím se jezdecky krůček po krůčku zlepšovat, např. posunováním brzdných bodů, nájezdovou rychlostí apod.

Máme dvě menší krize. Poprvé probržďuji odbočení (mám zde problém i v prvním průjezdu), rozpis je zde chybný. Za pomoci ruční brzdy využívám únikovou zónu a vracím se rychle na trať. Na posledním testu chybuji na přejezdu úzkého mostu, kde není zábradlí. Z vozu bylo poměrně špatně vidět a pravé přední kolo mi padá za hranu. Dostává poměrně velkou ránu, volant je křivě a do cíle již jedeme opatrně. Cílová rampa byl velký zážitek, prostě první podium seriálu Mistrovství světa. A dalším velkým zážitkem je naše společná fotka s Valentinem Rossim!“

Vůz je v servisu přivítán potleskem, jde hlavně o důkladnou očistu a dvě minuty před odjezdem probíhá před stanem hromadné týmové foto.

Foto: Filip Schovanek

Hned za posádkou vyrážím do Cardiffu i já. Parkuji v centru u stadionu. Chci se dostat přímo k parkujícím závodním vozům a pořídit další obrázky. Přes malé vysvětlování u dvou kontrol pořadatelů se mi to nakonec daří.

Zde se musím ještě jednou vrátit k Valentinu Rossimu. Jakmile se jeho vůz pokaždé objevil před vjezdem do přeskupení, mezi novináři to zašumělo a všichni se otočili k přijíždějícímu Fordu a začala bitva o pozice. Toto trvalo celé tři dny! V uzavřeném parkovišti po dojezdu do cíle je na stadionu pouze několik málo lidí – pořadatelé a závodníci. Valentino je zcela v pohodě. Pořadatel ho okamžitě žádá o podpis. Valentino projevuje přání, že by si rád odvezl tradiční reflexní šipku se znakem Walesu, kterých je u trati asi milion. Pořadatel ihned běží šipku opatřit a než Valentino vyloží své věci z Focusu, už ji přináší. Dostává podpis na bundu a všichni jsou spokojeni. Spokojena je ovšem i týmová asistentka Jana. Takovou památku nepořídíte každý den…

Foto: Filip Schovanek

Po vyzvednutí naší posádky se vracím zpět do Swansea. Jedeme rovnou k hotelu, rychle balíme tašky, které cestují servisními trucky a mechanici se vydávají na cestu zpět domů. Čeká je příprava vozů na ukončení sezony v Polsku.

Na hotelu tak zůstává již jen posádka, vedení týmu, inženýr a já. Večer se k nám připojuje Zdeněk Sluka a Tomáš Železník a společně probíráme zážitky z Wales Rally GB 2008.

Jaká byla první světová soutěž z pohledu posádky: „Celý podnik je od začátku až do konce nesmírně časově náročný. Všichni v týmu musí fungovat bezchybně. Při jízdě jsme mysleli jen na daný test, na aktuální okamžik, nepřipouštěli jsme si, že startujeme v Mistrovství světa. Organizace celého podniku je perfektní, rušení rychlostních zkoušek bylo vždy velmi citlivé. Divácké prostory byly obsypané. Za tuto soutěž jsme nabrali tolik zkušeností, asi jako za celou sezonu doma. Na Mistrovství světa si člověk zvykne velmi rychle, jsme uchváceni. Mistrovství světa je prostě fenomén!“

Foto: Filip Schovanek

Ve Walesu jsem startoval celkem třikrát a jedenkrát se zúčastnil seznamovacích jízd. Letošní ročník byl více než náročný, místy hraničící s regulérností. Všechny posádky ovšem měly podmínky stejné, někdo se nimi dokázal vypořádat lépe, někdo hůře. Tak to již v životě prostě chodí. Důležitým faktorem je odstoupení mnoha posádek. Ovšem neméně důležitým faktorem je skutečnost, že posádka Tarabus - Trunkát startovala na první světové soutěži a své první šotolinové soutěži v životě. To jsou ovšem prvky které si historicky nikdo pamatovat nebude. Již navždy z tabulky ovšem uvidíte tento výsledek:

5. místo v PWRC, 4 světové body a 21. místo celkově

Tak a to je z jižního Walesu letos již opravdu vše, vracíme se domů.

Foto: Filip Schovanek